feminismus

Prostory péče - institucionální experiment v Čechách

Anežka Bartlová, Veronika Čechová, Barbora Ciprová + 7 more
Komu všemu by galerie měly být přístupné a nejsou? Jsou tu pro rodiče s malými dětmi a jiné pečující osoby? Jsou tu pro děti, nemocné či jinak handicapované? Chovají se galerie k umělcům a umělkyním, jejichž práci prezentují, férově? Proč jsou produkční výstav, na rozdíl od kurátorů a umělců, neviditelné? Mohou se lidé pracující ve sféře současného umění vyhnout (sebe-)vykořisťování, (sebe-)prekarizaci?

Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého 2018
0:11:04

Barbora Šimková

Barbora Šimková
V tvorbě Šimkové se její vlastní nejisté společenské postavení a prekarita stává východiskem tvorby jako společenský symptom, který zkoumá skrze obraz, performance nebo skrze kolektivní instalace a různé institucionální intervence.

Nový feminismus: Některé ženy, jiné ženy a všichni ti zahořklí pivaři

Rehana Zaman
Vycházeje z toho, jak se pod vlivem globálního kapitalismu mění práce a jakou roli hraje ženské dělnictvo, osvojuje si film „Některé ženy, jiné ženy a všichni ti zahořklí pivaři“ (2014, Rehana Zaman) kontroverzním a provokativním způsobem konvence britské telenovely, které prokládá dokumentárním záznamem setkání migrujících žen ve Velké Británii v nezávislé organizaci Justice for Domestic Workers (Spravedlnost pro pracující v domácnostech) v Leedsu.

Curriculum Revolution

Dubravka Sekulić
Ve své přednášce se Dubravka Sekulić zaměřuje nejenom na to co a proč potřebujeme změnit v architektonickém vzdělávání a v pokusu udělat tuto disciplínu více spravedlivou/rovnostářskou, ale i na to, jak může taková změna nastat.

Nový feminismus: Příště, lásko, budu #neprůstřelný

V „Příště, lásko, budu #neprůstřelný“ se setkává živé tělo se svými technologicko-mediálními podobami, jejichž autorkou je Web 2.0 umělkyně Jennifer Chan. Doprovodnou esej „Vír“ napsala londýnská kunsthistorička Cadence Kinsey.
0:00:01

Nový feminismus: Divoká příroda

Druhá část programu „Nový feminismus“ představuje video práce umělkyně Chooc Ly Tan žijící v Londýně a esej kurátorky, umělkyně a výzkumnice Julie Tcharfas. Projekt propojuje mýty o pohlaví nebeských bytostí s vytvářením nových slov a jazyka skrze vědecko-fantastické dílo spisovatelky Ursuly K. Le Guinové, video koláž a astrofyziku.
0:09:00

Milenina píseň

Marie Lukáčová, Anna Remešová
Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.
01:27:38

Labour of the Artist, Feminist Practices and Troubles with the Infrastructure

Bojana Kunst
V přednášce bych se chtěla věnovat problematice práce umělkyně z pohledu feministické umělecké tvorby a diskutovat o tom, jak se feministické umělkyně již od konce 70. let zabývaly problematikou flexibilní a prekérní práce. Tzn. problémy, které jsou dnes také tak důležité pro práci umělce. Z pohledu těchto umělkyň otevřelo zkoumání práce novou dimenzi, jak chápat a reflektovat práci umělkyně a její emancipaci.
01:33:30

Berlin: We Should Talk 01 - Ruth Noack

Jiří Žák
Ruth Noack (*1964) je kurátorka, historička umění a pedagožka žijící v Berlíně. Zabývá se feministickou a filmovou teorií. Kurátorovala mj. Documentu 12 (2007). Její pedagogická činnost je rozsáhlá, učila na University of Applied Arts ve Vídni, Royal College of Art v Londýně, na Akademii výtvarných umění v Praze v Šalounově ateliéru a v současnosti působí na Dutch Art Institute v Arnhemu v Holandsku. V posledních letech pracuje na svém projektu Museum in school, kde testuje a experimentuje s institucionálními podmínkami školství a možnostmi, jak zapojit umění do procesu vzdělávání jako jeho pevnou součást.
0:29:28

Display - Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi

David Přílučík
Jak zařídit, aby každý a každá mohli mít své místo, kde mohou svobodně říci, co cítí, co zažívají a co si přejí? Může to zatím znít jako fikce, jako obrázek z utopické kulturní civilizace. Ale dá se říct, že taková výstavní instituce zároveň neexistuje a zároveň existuje.

Nový feminismus: Sex, nemoc a videopáska

Vanalyne Green
Sex, nemoc a videopáska“ je pocta videu jako médiu, které umožnilo ženám poprvé tvořit a prolamovat pravidla sebezobrazení, místo toho, aby jen reprodukovaly obrazy, které jim byly předávány. Podobně jako se Vanalyne Greenová zapojila do práce s videem, umělkyně a autorky, které přispěly k tomuto projektu, dekonstruují a nanovo budují svou uměleckou praxi tak, aby odpověděly na výzvy a možnosti dnešní technologicky mediované společnosti.

Berlin, we should talk 04 - Madeleine Bernstorff

Madeleine Bernstorff
Madeleine Bernstorff studovala anglistiku a filozofii. Je filmovou kurátorkou a teoretičkou, spisovatelkou a pedagožkou, filmařkou pracující se Super-8 materiálem.

Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy.
0:48:50

Gender a sebevědomí v uměleckém provozu

Darina Alster, Denisa Bytelová, Radim Labuda + 2 more
Diskuze s umělkyněmi, umělci, teoretiky i teoretičkami na téma souvislosti sebevědomí a genderu v uměleckém provozu. Jaký vliv na sebevědomí umělkyň a umělců může mít genderová rovnost? V čem je rozdílné postavení umělkyně či umělce vůči institucím? Jak se na uměleckém provozu projevuje mizení umělkyň v důsledku jejich mateřství?...

Berlin: We should talk 02 - Ute Aurand

Ute Aurand
Ute Aurand se narodila v roce 1957 ve Frankfurt nad Mohanem, vyrůstala v Berlíně. Začátkem osmdesátých let vystudovala fim na Deutsche Film und Fernsehakademie v Berlíně. Od roku 1985 produkuje své vlastní 16mm filmy. V roce 1987 založila Ute Aurand Filmproduktion. Filmová teoretička Erika Balsom ji označuje za klíčovou figuru berlínské experimentální scény od druhé poloviny 80. let do současnosti.

Prohnutá dlažba

Proč zmizela Jarmila B.? A proč by nás to mělo zajímat? Jarmila B. byla umělecká keramička, která nevynikla žádnou zajímavou realizací, jen množstvím tak trochu zbabraných projektů a vynucených, ničím výjimečných kompromisů. Jedná se tu ale spíš o to, co nevytvořila – o její radikální vize, jež zůstaly zachycené v jejích denících (a jež nápadně připomínají projekty jistých radikálních konceptualistů a některé akce současných umělců). V jistém smyslu předběhla svou dobu.

Nový feminismus: Dopisy

Jenna Bliss
Série pěti videí, která se zabývají tématy blízkosti a vzdálenosti, jsou zaměřeny na nesrovnalosti mezi lidmi, kteří na nás mají největší vliv: naši otcové si myslí, že rozluštili Záhadu jménem Žena, babičky, které ztělesňují fyzický úpadek ženy, a ženy, jako je Simone Weilová, které obdivujeme, ale kterým, na rozdíl od mužů, nebylo dovoleno prostě být.

Tereza Stejskalová

Nikola Brabcová, Tereza Jindrová, Tereza Stejskalová + 1 more
Tereza Stejskalová se řadí mezi nejvýraznější feministické a kritické hlasy na české umělecké scéně. V současné době působí jako kurátorka v iniciativě tranzit.cz a dlouhodobě se věnuje výtvarné kritice.
Jako kurátorka Stejskalová často pracuje skrze postkoloniální a feministické prizma a její kurátorská praxe je zpravidla výstupem dlouhodobého výzkumu.
0:00:01

Umění antropocénu

David Přílučík, Anna Remešová
Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.