Přednáška se zabývá problematikou související s vytvářením feministické instituce – počínaje klasickými feministickými otázkami, jaké vznesla například v roce 1971 Linda Nochlin ve svém díle „Guerilla Girls“: „Proč neexistují žádné významné umělkyně?“ či „Musí být žena nahá, aby se dostala do muzea umění?“ nebo otázkou „Musí být žena mrtvá, chce-li se dostat do umělecké sbírky?“, kterou položila polská umělkyně Zuzana Janin v roce 2017. Tyto i další otázky kladené feministickými umělkyněmi a kurátorkami jsou motorem dějin feministického umění a zajišťují potřebný kontext projektům feministických uměleckých institucí, včetně těch prezentovaných v přednášce. Než se k nim však propracujeme, musíme se nejprve vyrovnat s jiným problémem, a to s konceptem „génia“ a „obscénního“. Myšlenka křehkého odporu, zásadní pro některé feministické umělkyně, včetně těch z východní Evropy, jako Ewa Partum, a přítomná například i v analýzách politické transformace a avantgardy od Václava Havla či Borise Groyse, nám pomáhá v úvahách o feministické umělecké instituci vycházející z konceptu všeobecně sdílených statků tak, jak jej lze artikulovat z naší geografické perspektivy.
Ewa Majewskaje feministická filosofka kultury. Jako hostující profesorka přednášela na Kalifornské univerzitě v Berkeley (BBRG) a obdržela stipendia švédské Univerzity v Örebru, vídeňského Institutu humanistických studií (IWM) či berlínského Institutu pro kulturní výzkum (ICI). Je autorkou dvou monografií a spolueditorkou čtyřdílné publikace o neoliberalismu, politice a vzdělávání. Publikovala přes 50 článků a esejí v periodicích jako Signs, e-flux, Nowa Krytyka, Przegląd Filozoficzny, Przegląd Kulturoznawczy, Kultura Współczesna, Le Monde Diplomatique (PL) i řadě sborníků. V současnosti spolupracuje s berlínským ICI a zároveň působí jako docentka Katedry svobodných umění Varšavské univerzity.
