Reportáže

Good Job

Výstava se obtáčí kolem tématu práce, které je úzce spjato s hodnotovým nastavením naší společnosti, uspořádáním života i trávením volného času. Jakožto ústřední bod ve fungování západní civilizace, stojí práce také v centru myšlenkových rámců hnutí nerůstu, které hledá cesty z kruhu práce, spotřeby a generování nadbytků směrem k spravedlivé, spokojené společnosti.

Různé umělecké přístupy zastoupené na výstavě odkrývají aktuální problematiku práce nejen v kulturním a uměleckém prostředí. Reflektují především náš vztah k práci a ptají se, proč na ní a její klasické formě stále tak lpíme a co pro nás znamená? 

Jakožto ústřední bod ve fungování západní civilizace, stojí práce také v centru myšlenkových rámců hnutí nerůstu. To hledá cesty z kruhu práce, spotřeby a generování nadbytků směrem k spravedlivé, spokojené společnosti. Byl to právě "myšlenkový otec" nerůstu, francouzský filozof André Gorz, který již v 70. letech přemýšlel nad změnou organizace práce tak, aby každý odváděl jen její malé, pro společnost smysluplné množství. Zbytek by pak mohl být věnován neměřitelným činnostem, jako je např. péče o své okolí, vztahy nebo řemesla. 

Gorzovy myšlenky o "konci společnosti práce", ale ani predikce celé řady myslitelů, kteří na základě technologického pokroku předpokládali větší efektivitu práce a s tím spojený kratší pracovní týden, se prozatím v západní společnosti realitou nestaly. Náš vztah k práci je totiž mnohem komplikovanější. Vstupuje do něj tvorba identity, sociálního statusu a s ním spojená prestiž, zájmy i spotřební zvyky. Důležitým faktorem jsou stále také morální konotace a pojetí práce jako ctnosti, sebezapření i kázně, sahající hluboko do minulosti.

Ačkoliv pro některé může být práce cestou k osobnímu úspěchu, významu života nebo posláním, v důsledku akumulace moci je v současné společnosti také generátorem významné sociální nerovnosti. Prekarizované (tedy nejisté) podmínky nebo fenomén tzv. neviditelné práce, která je pro chod společnosti nezbytná, ale z různých důvodů přehlížená, rezonují také v kulturním a uměleckém sektoru, kde navíc dlouhodobě chybí systémové ukotvení umění jako práce. Spolu se zastoupenými uměleckými díly se tak otevírá prostor pro promýšlení změny tohoto prostředí plného soupeřivosti, komodifikace osob a neustálého tlaku na produktivitu. Jakým způsobem se máme jako společnost vydat vstříc krátkému pracovnímu týdnu, šťastnému životu a prostoru pro smysluplně naplněný volný čas?

přístupnost(cc) cz en
umělciJana Jarošová, Andreas Gajdošík, Lilky_60200, Jonáš Strouhal, Rafani, David Böhm, Jiří Franta, Jonáš Svoboda, Barbora Kropáčková, Ládví, Lucie Doležalová, Judita Levitnerová, Martin Kohout, Martina Drozd Smutná, Adina Šulcová, Filip Nádvorník, Anna Štefanovičová
kurátorPetra Widžová
místoHraničář
tagy
účinkujícíŠtefan Pecko, Petra Widžová
kameraDavid Přílučík
zvukDavid Přílučík
střihDavid Přílučík
interviewDavid Přílučík
kategorieReportáže
publikováno22. 6. 2024
délka0:06:14
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Good Job
V úvodním textu k výstavě Jana a Jiří Ševčíkovi píší: „Zkolabovaly alternativy, zkolaboval zájem společnosti a zůstala jen okrajová pozice. Viděno zevnitř, problém Východ–Západ tedy stále zůstává. Pro Západ je východní umění zajímavé jen pokud je kompatibilní produkcí nebo produktem obětí.