udržitelnost 27 výsledků

udržitelnost
Vojtěch Sigmund, Karolína Kripnerová, Janek Rous
Potkali se v zimě roku 2009 při studentských nepokojích, kdy prostory obsazené univerzitní budovy poskytly útočiště jak protestujícím studentům, tak lidem bez domova. Nutný dialog a vyjednávání, které mezi nocležníky a demonstranty vykrystalizovaly, vedly k jednoduchému objevu: Lidé bez domova a studenti mohou na svých cílech pracovat spolu.
Nikola Brabcová, Michal Klodner, Hana Janečková
Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.
Dalibor Dostál, Randal Plunkett
Randal Plunkett představuje jedinečný přístup k obnově divoké krajiny, nazvaný V-wilding. Ten kombinuje ekologické principy s veganskou filozofií a nabízí model udržitelné obnovy přírodních stanovišť. Dalibor Dostál se vedle toho zaměřil na návrat velkých kopytníků jako způsob obnovy biologické rozmanitosti, která dnes mizí bezprecedentní rychlostí.
Zuzana Štemberová, Lucie Vogelová, Francois Vadepied + 1 more
Na základě vlastních projektů a zkušeností ateliér Wagon Landscaping ukazuje, jak může zahradnický přístup ve „všech měřítkách“ projektu pomoci promyslet možnou budoucnost města založenou na ekologickém a udržitelném rozměru. Český krajinářský ateliér Terra Florida zase přistupuje k projektům s respektem, individuálně, pokaždé s novou invencí a stojí za dobře odvedenou a kvalitní prací.
Rotor
Netradičním přístupem k práci s kontextem, materiály, ale i k recyklaci se vyznačuje vlámské studio ROTOR. Kancelář se zabývá výzkumem využívání odpadu či elementů ze staveb či demolic, ze kterých vyvíjejí nové materiály a prvky. V Bruselu také provozují obchod, kde prodávají artefakty ze staveb různého stáří, které se jim podaří získat a které by jinak skončily na skládce.
Barbora Fastrová, Johana Pošová
Témata, která společnou tvorbu Pošové a Fastrové provázejí dlouhodobě, jsou vztah mezi přírodou a kulturou, tím přirozeným a tím umělým, dopad lidské civilizace na zbytek zvířecí a přírodní říše, nebo třeba také motiv hada, který v jejich projektech nabírá všemožných podob
Adam Vačkář, Noemi Smolíková, Tereza Stehlíková
Jsme dostatečně aktivní tváří v tvář rozsahu současných planetárních a environmentálních problémů? Kam směřujeme ve svých myšlenkách a činech? Jak můžeme změnit své návyky, abychom chránili naše (životní) prostředí?
Štěpán Špoula, Tom Muller
Dvě přednášky krajinářských architektů představují možné způsoby proměny zeleně ve městech. Tom Muller hovoří o klimaticky funkčním, udržitelném, realizovatelném a biodiverzitu podporujícím procesu, který je akceptovatelný veřejností. Štěpán Špoula představuje projekty a strategie zaměřené na řeku ve městě.
Jakub Kučera
Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.
Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.
Letní seminář Potulné univerzity přírody je každoročně organizován spolkem Pilgirm. Po letech strávených v různých venkovských oblastech se v srpnu 2024 uskutečnila tato týdenní akce v Praze na Toulcově dvoře a nesla název „Od antropocénu k symbiocénu aneb cesty k civilizaci, která podporuje život“. Část přednáškového programu byla zdokumentována a publikujeme ji společně s širším představením aktivit spolku Pilgrim.
Aleš Záboj
Obchod se zlevněným drogistickým zbožím na Bayerově ulici v Brně fungoval v letech 1986–1989 také jako nezávislý výstavní prostor.Jeho koncepci vytvořili umělci Petr Oslzlý a Rostislav Pospíšil, pohybující se v oblasti výtvarného umění a divadla; technickou podporu zajistil vedoucí drogerie Drahomír Svatoň.
Jana Jarošová, Andreas Gajdošík, Lilky_60200 + 14 more
Výstava se obtáčí kolem tématu práce, které je úzce spjato s hodnotovým nastavením naší společnosti, uspořádáním života i trávením volného času. Jakožto ústřední bod ve fungování západní civilizace, stojí práce také v centru myšlenkových rámců hnutí nerůstu, které hledá cesty z kruhu práce, spotřeby a generování nadbytků směrem k spravedlivé, spokojené společnosti.
Vojtěch Sigmund, Karolína Kripnerová, Janek Rous
Ostravská osada Bedřiška je dlouhodobě řazena k tzv. sociálně vyloučeným lokalitám. Bedřiška ovšem zdaleka nesplňuje charakteristiku vyloučené lokality, jak si je mnozí z nás představují. Lidé zde žijí rádi, osadu považují za svůj domov a společnými silami se snaží starat jak o vlastní domy, tak o veřejný prostor.
Ade Darmawan
V únoru 2019 vydala Documenta 15 tiskovou zprávu oznamující jména uměleckých ředitelů/lek nastávající edice největší světové výstavy umění. Oznámení přineslo hned dvě historicky pokrokové novinky. Výstavu nebude jako tomu bylo vždy doposud řídit jednotlivec, ale kolektiv (a to dokonce kolektiv umělců), přičemž prvně od založení výstavy v roce 1955 bude vedení svěřeno kurátorům z asijského kontinentu.
Tom Balsley
Tom Balsley (SWA/Balsley) je renomovaný architekt s bohatou praxí působící v New Yorku. Po dobu více než 35 let proměňuje společenské a kulturní prostory v udržitelné a živoucí městské krajiny. Pouze v New Yorku dokončil více než 100 parků a náměstí.
Ken de Cooman
V ateliéru BC architects & studies jsou přesvědčeni, že pokud má architektura mít pozitivní vliv na společnost, musí se soustředit nejen na návrh její infrastruktury, ale i na přetváření procesu vzniku infrastruktury. Musí experimentovat s rolí, kterou hraje každý člen komunity v procesu stavby. Přesná definice profesionálního architekta je už nedostačující.
David Přílučík, Anna Remešová
Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.