Studentka Fakulty výtvarných umění v Brně zahajuje sérii samostatných výstav programu Galerie mládí. Jazykem symbolů a metafor a ze silně subjektivních pozic tematizuje jednak pouto mezi lidskou imaginací a formativními událostmi raného dětství, jednak rozporuplnost přenosu nespoutané krajiny dětské představivosti do řádu galerijní instituce.
Vychází ze zapomenutých (a později zprostředkovaných) představ a situací a vytváří napětí mezi jejich nepřístupností a vyvoláváním. Klíčovým symbolem její surreálné intermediální kompozice je had, autorčin neviditelný přítel z dětství, který, transformován, nabývá rozměr vizuálního archetypu. Práce Johany Merty jsou vždy založeny na osobních mytologiích, avšak transformací do symbolického jazyka aktivizují mentální vrstvy vyčkávající za lidským vědomím, které se navenek projevují silnými emocionálními reakcemi.
