Žijeme v době mezinárodní polarizace, společenského kolapsu a stále se prohlubující krize demokratického zastoupení. Pokud navíc vezmeme v potaz hloubku politické netečnosti, jeví se tato krize o to více naléhavá. Tato přednáška zkoumá vznik ‘humanitárního designu’ jako formy řešení katastrofických scénářů, a snaží se využít poznatky o stavu současného kapitalismu, které nám toto odvětví poskytuje.
‘Humanitární design’ je termín, který označuje stále rostoucí zájem o komerčně dodávané objekty a platformy – od nouzových krytů, až po terapeutická jídla a biometrické databáze – které se pokouší jednotlivcům nabídnout nový typ svobody, která je zde chápána jako možnost přežít mimo síť, v rozvalinách moderních katastrofických zón. Pokud je katastrofa jistou formou laboratoře, která nám umožňuje nahlédnout realitu blízké budoucnosti, nabízí se otázka: jaké poznatky z ní lze získat a využít?
