Již od roku 2006 se Ivan Svoboda věnuji výhradně tvorbě videí a videoinstalací. Jeho videa balancují na hraně mezi dokumentem a fikcí. Jsou založena na příbězích zpracovávající téma člověka, domácnosti, města, rutiny, zvyků apod. Páteří jsou psané texty, které se ve videích vyskytují na začátku, nebo po celé délce snímku a provázejí tak diváka. Výraznější formální prvek, který začal uplatňovat v roce 2010 je „zadní projekce“, která vnáší do videa další časovou nebo prostorovou osu. Podobný prvek využívá i v současnosti při fotografování, kdy snímá zároveň projekci s reálným prostředím a jejich „logický“ vztah se stává vyústěním zpracovaného námětu.
