Reportáže

Republika postav

Umělec se někdy stává alternativním historikem, vypravěčem, který promlouvá k divákům skrze své nalezené či vymyšlené alter ego, figuru, traumatickou či nesrozumitelnou, jež byla vytěsněna z dějin či do nich ani nemohla vstoupit. Je možné si představit komunitu takových postav? Ocitáme se v prostoru trochu jiné historie, jež přirozeně skýtá i odlišný pohled na současnost.

umělciRiccardo Giacconi, Adéla Babanová, Sanja Iveković, Alice Nikitinová, Andrea Morbio, Martin Zet, Marcell Esterházy, Julita Wójcik, Markéta Othová, Agnieszka Polska
kurátorTereza Stejskalová
místotranzitdisplay
tagy
účinkujícíTereza Stejskalová
kameraNikola Brabcová
zvukNikola Brabcová
střihNikola Brabcová
interviewNikola Brabcová
kategorieReportáže
publikováno17. 11. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Republika postav
Továrna na Střekově přes sto let ovlivňuje strukturu města i kvalitu života jeho obyvatel. V době průmyslového rozvoje Johann Schicht a jeho potomci vybudovali ve městě občanskou vybavenost – polikliniku, lázně, jesle, knihovnu a pro své pracovníky i obytné domy. Po zestátnění podniku výroba pokračovala a nadále zaměstnávala velké množství nově usazeného obyvatelstva. I národní podnik Setuza spolčoval své zaměstnance a umožňoval jim realizovat „nadstavbu“, a to především při akcích Revolučního odborového hnutí, pod které spadala organizace oslav Mezinárodního dne žen, mikulášských nadílek nebo dětských táborů.
Scenáristka a režisérka z Jihoafrické republiky, držitelka ceny NAACP Image Award a nominovaná na Oscara. Její vášní je vykoupení africké a ženské identity ve filmu. Zkoumá černošský ženský pohled při vyprávění intimních příběhů obyčejných hrdinů, mužů a žen různých etnik.
Marilyn Monroe do života navrací její rozverná dvojnice. Zpomalená arabská hudba, doprovázející obraz, je podle Jiřího Davida „spíše jistý druh schválnosti, taková arabeska, asi jako ten fíkus, či co to je za "Marilyn" nebo jako její naivní pohyby rukou a těla“. Stejně tak může být interpretovaná jako kontrapunkt, ukazující rozpory mezi naším a muslimským pojetím ženy.