Reportáže

Jindřichův Model #7: Jana Kalinová

Neotřelý nápad (někdy by se dokonce dalo s trochou nadsázky říci vynález) je jedním ze stavebních kamenů tvorby Jany Kalinové. Stojí za tím záliba v přemýšlení o tom, jak by se běžné věci daly dělat jinak, a také notná dávka absurdity a humoru. Ve finále CJCh v roce 2004 zkoušela Kalinová jak za využití organických procesů (růst rostlin) vytvořit například mapu anebo nahradit umělý vánoční stromeček jeho imitací, pracující s živým osením. „Přirozený“ proces s sebou ale přinesl řadu úskalí a selhání. V Berlínskym modelu Kalinová navázala právě na tento rozměr svých projektů: vytvořit situaci a poskytnout návod na „jednoduchý“ způsob, jak si opéct buřt. Co se ale stane doopravdy? Může tenhle dětsky geniální nápad skutečně fungovat?

Jana Kalinová (*1978) vystudovala brněnskou FaVU, kde v průběhu jedenácti let prošla ateliéry Ronaie, Kvíčaly a Pally. V druhém ročníku, v roce 2000, založila galerii Eskort, která následujících sedm let (pět pod jejím vedením) poskytovala prostor začínajícím autorům. Souběžně se zabývala kurátorskou činností pro různé výstavní instituce. V roce 2008 pak spolu s Anetou Soukupovou a Matějem Smetanou otevřela v pražských Vysočanech galerii Parallel, zaměřenou na průzkumy a prezentace paralelních linií českého umění.
Ve své vlastní práci se věnuje nejbližšímu životnímu prostředí a omylům a chybám, které přirozeně provází snahy o jeho změnu nebo ovládání. Používá klasické výrazové prostředky jako je kresba, instalace, performance, slovo a umělecká řemesla. V roce 2011 svojí výstavní aktivitu výrazně utlumila. Učí, vyrábí šperky a vyvíjí počítačové hry.

O Jindřichově modelu:
Protože rok 2019 je rokem udílení 30tého ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, rozhodli se její organizátoři ohlédnout do vzdálenější minulosti Ceny a připomenout publiku některé umělecké projekty z prvních dvaceti let CJCh. Výběr je soustředěný na díla, která v kontextu doby jejich vzniku byla zvláště podnětná či progresivní, a zároveň slibují zajímavou reinterpretaci v současné situaci.

umělciJana Kalinová
místoBerlínskej model
tagy
účinkujícíJana Kalinová
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
interviewJan Vidlička
překladDeana Kolenčíková
playlistySpolečnost Jindřicha Chalupeckého
kategorieReportáže
publikováno21. 2. 2020
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Jindřichův Model #7: Jana Kalinová
Co si “that person” myslí? Co se od ní/něj můžeme naučit? Co se nám snaží říct a proč? A o jakém typu systému, o jakém z mnoha světů? Jak je jí/jej možné probudit a za jakých podmínek k nám mluví skrze Mattova ústa? A můžeme s ní/ním mluvit my nebo “that person” vstupuje do interakce jen s bytostmi svého druhu? Jaké to je nemuset se zpovídat z toho, jakého jste věku, pohlaví a jaké další výhody svět, který obývá “that person” nabízí? Které z pater vědomí nám “that person” otevírá?
Chalupecký celoživotně propagoval a obhajoval nové umělecké směry a zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti. Byl obráncem umění ve spojení s životem. V dnešních termínech bychom si snad mohli dovolit použít termín aktivistického či angažovaného umění. Nevěřil v pouze estetickou funkci uměleckého díla a kultury obecně.
Album neboli conclusio, které Viktor Pivovarov představuje na videu je nesmírně zábavné. Vidíme na něm zvířata, která se z ničeho nic objeví, aby se podívala na Lenina, dočteme se o Leninovi jak po nocích vyje, uvidíme Lenina bez penisu a dozvíme se, že tento strašný vrah miliónů lidí zemřel s dětskou knihou v ruce. To, čemu se smějeme, z toho už nemáme strach.