Reportáže

Jiří

Martin Horák (1968) po letech opět vystaví Skryté podoby Jiřího Davida, respektive dvacet let schovávané cáry z billboardu k výstavě tohoto známého fotografického cyklu. Domýšlet význam takového gesta lze v rovině autorova osobního příběhu, podobně jako v souvislosti s potřebou opět zvážit odkaz výtvarného umění devadesátých let.Martin Horák si vzpomíná, že plakáty s vyobrazením Marilyn Monroe ze série Skryté podoby Jiřího Davida strhal z plakátovacích ploch v roce 1995. Skoro dvacet let je měl složené pod postelí. Pak je odtud vytáhl a dal zarámovat.

Jednoduchý úkon může být v některých chvílích nadán velkou metaforickou silou. Dívat se na orvané reprodukce Skrytých podob je jako dívat se do tváře dvaceti letům českého vizuálního umění. Těch dvou desetiletí, o nichž si dnes považujeme za nutné znovu promluvit, znovu je zhodnotit, revidovat jejich obraz. Dívat se na ně ale také znamená nevidět nic z toho přímo. A pak je zde osobní příběh mladého umělce z Olomouce, jeho ničitelsko-tvůrčí energie, kterou nevedl konkrétní záměr, možná jen jakási vnitřní potřeba popasovat se se starším, slavným umělcem, s Jiřím, který pro něj nejspíš nebyl žádný Jiří, ale spíš Jiří David, nebo prostě David. A to aniž by to muselo být osobní, jednostranné vyrovnávání účtů, i když, přiznejme si, tohle bývá vždycky nějak osobní.

Jiří Ptáček

umělciMartin Horák
kurátorJiří Ptáček
místofotograf gallery
tagy
účinkujícíMartin Horák, Jiří Ptáček
kameraRadim Labuda
zvukRadim Labuda
střihRadim Labuda
interviewRadim Labuda
překladZuzana Frantíková
kategorieReportáže
publikováno11. 8. 2015
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Jiří