Kokosové kinhin

Umělecký postoj Radima Labudy by se dal na jedné straně charakterizovat jako pozorovatelský a otevřený, ale zároveň jej zajímá inscenování určitých situací, které však nabízejí podobně otevřené pole interpretací jako nepředvídané situace. Ačkoli Radim Labuda zdůrazňuje, že interpretování jeho prací závisí na mnoha proměnlivých faktorech počínaje jedinečností každého diváka, často se v sekundárních textech odkazuje na myšlenky teoretiků, filosofů a umělců jako jsou Walter Benjamin, Vilém Flusser, Michel Foucault či Marcel Duchamp. Jeho tvorbu tedy charakterizuje napětí mezi konceptuální formou a bezprostředností. Fragmentárnost, vyjímání z celku a uvědomování si přesahů mimo tento rám, umožňuje divákovi emoční prožívání i sofistikované rozkrývání politických, filosofických, sociálních a uměleckých referencí. V době, kdy promýšlel projekt pro výstavu finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého 2008, se nechal inspirovat přístupem britsko-německého umělce Tina Sehgala, který své práce nazývá „konstruovanými situacemi“. Radim Labuda si toto označení uzpůsobil na „sociální situace“ tak, aby odpovídalo jeho zájmu o sociální vazby projevující se v různých podobách tělesnosti, sexuality, identity, komunikace a pohledu. Radim Labuda vystavuje v Čechách, na Slovensku i v zahraničí. V roce 2005 byl nominován na slovenskou Cenu Oskara Čepany. O tři roky později byl spolu s Ondřejem Brodym, Evženem Šimerou, Tomášem Moravcem, Zbyňkem Baladránem a Jiřím Skálou nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. S projektem o dvou částech Tihle: Společenská situace. Pět svázaných chlapů a Ten druhý: Společenská situace. daniel.heart12, v němž zkombinoval performanci, video a internetový online rozhovor, prestižní cenu vyhrál (výstava finalistů se uskutečnila v Domě pánů z Kunštátu, Brno, 2008). V duchu konceptu „sociální situace“ financoval z obdržené výhry projekt Poslední rover (Last Rover) završený výstavou Modelová studie: rover 75 (Galerie Václava Špály, Praha, 2009). Známky sociální situace však Labudovy projekty vykazovaly ještě dříve, než se seznámil s přístupem Tina Sehgala. V roce 2008 uspořádal letní turné se svým projektem ADD Soundsystem, k němuž přizval různé další umělce z oblasti výtvarného umění, hudby, performance, ale zapojovali se do něj také samotní návštěvníci. Turné, na jehož realizaci Labuda spolupracoval s Darinou Alster, započalo v Praze (Galerie CIANT, Praha, 2008), pokračovalo přes Kolín (D.I.V.O. Institute, Kolín, 2008) a Letovice (zámek Letovice, 2008) až do Itálie (XIII. Mezinárodním sochařském bienále, Carrara, 2008). Labuda tak přirozeně přechází z role umělce do kurátorské pozice a obráceně. Kurátorsky se podílel také na projektu Videobus (paluba autobusů Student Agency na linkách Praha – Bratislava a Praha – Košice; Galerii c2c, Praha, 2006). Svá videa vystavoval rovněž na několika kolektivních výstavách jako byla Absurdita? Ironie? Groteska? (Galerie NoD, Praha, 2010), Muž/Žena/Média (Mínus Trojka, Brno, 2010), Equal Opportunities (Galerii c2c, Praha, 2007), Projekční plán (ve veřejném prostoru, Opava, 2007), Punctum (Futura, Praha, 2007) a Czechpoint (Galerie NoD, Praha, 2006; Muzeum umění, Žilina, 2007). Menší samostatné výstavy a projekty, které realizoval v různých prostorách od absolutoria na pražské AVU, shrnul v prezentaci nazvané Videografie (sediment), která měla podobu performance a projekce (NoLab, Praha, 2008). Většinu ze svých prací Radim Labuda zpřístupňuje na své webové stránce www.radimradim.org, která je jakousi další platformou pro možné interpretace a reakce na jeho tvorbu. K Labudovým aktivitám v rámci uměleckého provozu rovněž patří kurátorství a dramaturgie (např. pro projekt Audiovisual – kino Světozor a Národní technickou knihovnu v Praze).

Sylva Poláková