Diskuze

Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys

V rámci několika příspěvků a následné nekonfrontační diskuse je představen vztah mezi lidmi a koňmi. I když koně nejsou součástí každodennosti u většiny z nás, tento vysoce hierarchický vztah vytvářel lidské dějiny.

Skrze historický vhled navážeme na současnost a ukážeme si některé ukryté ekonomické aspekty Velké pardubické a problematiku dostihů obecně. Následně se přeneseme do utopické budoucnosti a ukážeme si, jakými způsoby je možné vztah lidí a koní napravit tak, aby se blížil více vzájemné empatické spolupráci bez vykořisťování.

Diskuse je jedním z výstupů projektu Denisy Langrové (Výzkum a žití mezidruhových utopií). Moderátorkou večera byla Tereza Špinková, teoretička umění, publicistka a doktorandka na Katedře environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, kde se zabývá vztahem lidských a mimolidských bytostí v kontextu současného umění.

Hosté:

Barbora Hunčovská je historička a doktorandka na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se mimo jiné na dějiny zvířat a lidsko-zvířecích vztahů. Mezi konkrétní témata jejího zájmu patří využívání koní a dalších zvířat v moderních válkách a vztah vojáků k válečným koním v první světové válce. Věnuje se také zrodu myšlenek o ochraně zvířat, obrazu koček v historii či teoretickým úvahám nad dějinami zvířat. Kromě odborných aktivit byla mnoho let zapojená v aktivismu za práva zvířat.

Lenka Rážová se zajímá se o welfare koní, vztahy ve stádě, komunikaci mezi jedinci, proces adaptace koní na prostředí a člověka. Snaží se pro své koně vytvořit co nejpřirozenější podmínky pro život, aby se cítili dobře fyzicky i psychicky. Pracuje s nimi především formou pozitivní motivace. Učí je překonávat určitý strach (například z veterinárního ošetření, neznámých věcí), nebo zpracovat trauma z minulosti a znovu nabýt důvěru v člověka. Mnoho času s koňmi tráví pouze bytím v jejich blízkosti. Zajímá se o manuální ošetření koní jemnými technikami a s tím souvisejícím nastavováním správných pracovních a tréninkových plánů, aby byly v souladu s věkem koně, jeho vývojem, fyzickým i psychickým stavem.

Vojtěch Ondráček je doktorand na Katedře občanské výchovy a filosofie Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se politickou filosofií sportu se zaměřením na kritickou teorii a marxismus. Tématu společenského rozměru se věnuje ve své publikační činnosti v rámci svého autorského podcastu Outsider, na komentářovém webu A2larm, či v časopisech A2 a Kapitál.

tagy
účinkujícíTereza Špinková, Lenka Rážová, Vojtěch Ondráček, Barbora Hunčovská
kameraDenisa Langrová
zvukDenisa Langrová
střihDenisa Langrová
organizátorGAMPA, Denisa Langrová
kategorieDiskuze
publikováno6. 10. 2023
délka01:22:09
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys
Témata, která společnou tvorbu Pošové a Fastrové provázejí dlouhodobě, jsou vztah mezi přírodou a kulturou, tím přirozeným a tím umělým, dopad lidské civilizace na zbytek zvířecí a přírodní říše, nebo třeba také motiv hada, který v jejich projektech nabírá všemožných podob
Zatímco kdysi v dětském pokojíčku trval pocit nepatřičnosti jen okamžik – stačilo překonat spánkovou paralýzu, posadit se, rozsvítit lampu a několika pohyby přimět přehrávač k poslušnosti.
Ptáci, tyto křehké bytosti, nás fascinují svým pohybem a tajemným životem. Díky své schopnosti létat na dlouhé vzdálenosti a skrývat se ve výškách vedou utajený dvojí život na různých kontinentech. Zájem o tyto bytosti však může být ambivalentní, osciluje mezi důvěrou a podezřívavostí, všednodenností a tajemstvím, nekonečnou svobodou a domestikací. V těchto polohách se objevuje i v řadě uměleckých děl.
V galerii 35m2 jsou prezentovány dvě monumentální díla, dvě odlišná prostředí. Oba prostory vycházejí ze stejného materiálového kontextu, materiálového jazyka. Přesto každá z těchto realizací útočí na jiné smysly pomocí jiné techniky a materiálu.
Tyto nové prostorové konfigurace, stavby, instalace, které formují naši prostorovou orientaci, navigaci prostorem, přednostně útočí na naše základní smysly, na naši smyslovou paměť, na naši individuální/privátní paměť.