0:03:48
Výstava Květek společně připravená pro Dům umění Ústí nad Labem Jiřím Kovandou a autorskou dvojicí Lukáš Jasanský – Martin Polák staví do centra zájmu jejich aktuální tvorby téma květin či v širším kontextu přírodního prostředí spoluurčovaného péčí jeho uživatelů.
Samotný název výstavy přitom odráží hlubokou ambivalenci, se kterou umělci k této problematice přistupují, neboť se v něm propojují představy odkazující k jakési fiktivní botanické terminologii a zároveň si pohrávající s nejasností identity postavy univerzálního pěstitele či obdivovatele přírodních krás.
Pomyslný střed výstavy tvoří soubor site-specifických intervencí a komorních instalací Jiřího Kovandy citlivě reagujících na atmosféru Domu umění Ústí nad Labem, ve kterém se autor soustředí na postižení různorodých významů spojených s květinami. Všímá si přitom jejich tvarosloví a estetických kvalit, environmentálních souvislostí přítomných v procesech jejich pěstování, sociálních a genderových aspektů obsažených v jejich chápání jako prostředku pro vyjádření vztahu, citu, úcty či hierarchie a v neposlední řadě také uměleckých odkazů přítomných v širokém spektru přístupů ke květině jako znaku kulturního projevu. Jiří Kovanda přitom experimentuje s konceptuálními postupy, využívá strategie ready-made, objevuje netradiční materiálová spojení, komunikuje s výstavní architekturou a před divákem otevírá nové pohledy na složitý konglomerát vztahů spojených s fenoménem květiny.
Na tyto úvahy logicky navazuje rozsáhlý cyklus více než 160 barevných fotografií, při jehož vzniku dvojice Lukáš Jasanský – Martin Polák s Jiřím Kovandou aktivně spolupracovala. Ten je přitom na všech snímcích přítomen a často téměř nepostřehnutelným performativním gestem vstupuje do komunikace s okolním prostředím, které je určováno záběrem fotoaparátu. Lukáš Jasanský a Martin Polák ve výběru zaznamenaných zdánlivě bezpříznakových situací i v jejich kompozičním pojetí navazují na vlastní jasně formulované konceptualizované chápání fotografie jako specifického výtvarného média ale také na veřejné performance Jiřího Kovandy z druhé poloviny 70. let minulého století v kulturním kontextu známé především ve formě fotografické dokumentace. Soustředění na přírodní detail konfrontovaný s dominantní postavou Jiřího Kovandy modelují chvějivou atmosféru jednotlivých snímků dotvářenou celou řadou jemných kontextuálních spojení určovaných například akcentací projevů kýče či destrukce veřejného prostoru nebo naopak zachycením míst obsahujících někdy téměř nepostřehnutelné citace či odkazy ke kulturním dějinám. Jednotlivé situace jsou ovšem zaznamenány tak, aby byly minimalizovány jasné geografické souvislosti. Postava Jiřího Kovandy tedy souborem prochází jako „ahasver“ bloudící světem, který je určován gesty jeho jediného obyvatele a tvary i barvami rostlin vystupujících z jeho znejasněného rámce.
