Liesbeth van der Pol & Spolka

umělci Liesbeth van der Pol, SPOLKA
místo Přítomnost
tagy spolupráce architektura komunita udržitelnost družstvo
ůčinkující Liesbeth van der Pol, Viktória Mravčáková
kamera Jan Vosýnek
zvuk Jan Vosýnek
střih Jan Vosýnek
playlisty Kruh architektury
kategorie Diskuze
publikováno 29. 3. 2022
délka 01:27:14
jazyk Česky / English
embed link icon

Trvanlivost. Funguje (a jak)?
Bývalá vládní architektka Nizozemska Liesbeth van der Pol spolu s architektkou Viktórií Mravčákovou ze slovenské organizace Spolka diskutovaly o směřování současné architektury k udržitelnosti.

Liesbeth van der Pol vystudovala architekturu na Technické univerzitě v Delft. V roce 1995 založila společně s Hermanem Zeinstrem ateliér Dok Architecten. Mezi výrazné realizace patří WKK elektrárna v Utrechtu či Muzeum námořnictví v Amsterdamu. V letech 2008–2011 působila jako státní architektka na Ministerstvu pro bytovou výstavbu a územní plánování. V Nizozemsku je tento post brán velmi vážně a předpokládá se, že architekt bude nejen konzultovat politiku architektury a sociálního bydlení, ale bude nezávisle podporovat kvalitní architekturu. Liesbeth van der Pol mimo jiné vytváří kolorované kresby staveb, kterými určuje charakter a expresi. Tyto kresby pak zároveň slouží jako podpis každého projektu.

Spolka je kolektiv architektek a socioložek ze Slovenska, který si klade za cíl tvořit udržitelná města pro všechny. Pracují s osvětou o městě formou diskuse, vlastního výzkumu, uměleckých a architektonických intervencích a také vzděláváním stakeholderů – organizací, úředníků či běžných obyvatel nebo městských nadšenců. Viktória Mravčáková se zaměřuje na veřejná prostranství, politiku územního plánování a specifické prostorové jevy (postsocialistických) měst. Studovala architekturu v Košicích, na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, a také environmentální studia na Kyoto University of Arts and Design. Je aktivní členkou Spolky.

související s
Liesbeth van der Pol & Spolka

0:29:28

Display - Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi

Jak zařídit, aby každý a každá mohli mít své místo, kde mohou svobodně říci, co cítí, co zažívají a co si přejí? Může to zatím znít jako fikce, jako obrázek z utopické kulturní civilizace. Ale dá se říct, že taková výstavní instituce zároveň neexistuje a zároveň existuje.
01:46:00

Éric Lapierre a Ahmed Belkhodja

Francouzský architekt a pedagog Éric Lapierre z kanceláře Experience, spolu se svým hostem Ahmedem Belkhodjou, zakladatelem portugalského ateliéru fala, představují netradiční přístupy a tvorbu těchto dvou studií.
0:23:27

Architekti výstav - Jiří Příhoda

„Instalování výstav bude svěřováno umělcům. Vidím to jako druhou kolej vedle toho, že umělci učí."
Jiří Příhoda se v průběhu 90. let, kdy rovněž výrazně experimentoval s videoprojekcemi, zapsal především jako autor, který se jako první v českém prostředí začal vyjadřovat skrze sochařsko-architektonickou proměnu výstavního prostoru.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
01:29:43

Psí otázky: Ade Darmawan, Rozšířené kurátorství a Documenta 15

V únoru 2019 vydala Documenta 15 tiskovou zprávu oznamující jména uměleckých ředitelů/lek nastávající edice největší světové výstavy umění. Oznámení přineslo hned dvě historicky pokrokové novinky. Výstavu nebude jako tomu bylo vždy doposud řídit jednotlivec, ale kolektiv (a to dokonce kolektiv umělců), přičemž prvně od založení výstavy v roce 1955 bude vedení svěřeno kurátorům z asijského kontinentu.