komunita 90 výsledků

komunita
Vladimír Turner, Jana Mikle, Bilwa Costa William + 5 more
Výstava Luhovaného Vincenta si v letošním roce kladla za cíl podívat se na lázně z hlediska uměleckých realizací ve veřejném prostoru. Ty pro každé město často znamenají nedotknutelné pozůstatky minulých dob, režimů a idejí, ale také ilustrují současný vkus a společenskou poptávku. Festivalové téma Bez nánosu reflektovali kurátoři prostřednictvím site-specific uměleckých děl a instalací, ale také performancí a neočekávaných situací. Tři komentované procházky výstavou v rámci festivalu zároveň nabídly dostatek prostoru pro teoretické zhodnocení a plodnou debatu s návštěvníky.
Jakub Kučera
Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.
Domácí umění, Artyčok, Jiří Žák + 7 more
Prostřednictvím výstavy se kurátorský tým obrací k Pardubicím a komunitám, které toto město obývají, testuje prostorové možnosti galerie a pokouší se ji učinit přístupnější a obyvatelnější pro různé entity.
Markéta Mansfieldová
Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.
Šárka Hojaková, Otto Kouwen, Rayner Alma Lily
Spolek Barvolam vznikl na české scéně v roce 2016 a jeho cílem je podporovat umělce s nálepkou „mentální postižení“ nebo „autismus“, prezentovat jejich dílo a zprostředkovávat spolupráci s dalšími umělci spolu s podporou jejich inkluze do světa současného umění. Provozují výtvarný ateliér pro neurodiverzní umělkyně a umělce, kde se věnují jejich dalšímu uměleckému rozvoji. Stejně tak, jako je důležité pro neurodiverzní umělkyně a umělce mít možnost rozvíjet kreativitu a svůj výtvarný projev, je to důležité i pro celou naši společnost.
Hannes Egger, Kristyna Milde, Sasha Kurmaz + 11 more
Výstava s využitím dokumentačních formátů či reinstalací představuje umělecká díla, která byla primárně koncipována pro veřejný prostor a aktivně reagovala na společenskou situaci ovlivňující, determinující nebo rozvíjející charakter konkrétní lokality a kvalitu jejího využití komunitou.
What kind of contemporary artists come from Bosnia and Herzegovina? What kind of cultural figures did the generation of the upcoming artists in Bosnia have at their disposal, at the time of their “spontaneous cultural formation”, until they have (in)formally decided to become a part of the discourse of “the contemporary visual art”?
Vojtěch Sigmund, Karolína Kripnerová, Janek Rous
Ostravská osada Bedřiška je dlouhodobě řazena k tzv. sociálně vyloučeným lokalitám. Bedřiška ovšem zdaleka nesplňuje charakteristiku vyloučené lokality, jak si je mnozí z nás představují. Lidé zde žijí rádi, osadu považují za svůj domov a společnými silami se snaží starat jak o vlastní domy, tak o veřejný prostor.
Ade Darmawan
V únoru 2019 vydala Documenta 15 tiskovou zprávu oznamující jména uměleckých ředitelů/lek nastávající edice největší světové výstavy umění. Oznámení přineslo hned dvě historicky pokrokové novinky. Výstavu nebude jako tomu bylo vždy doposud řídit jednotlivec, ale kolektiv (a to dokonce kolektiv umělců), přičemž prvně od založení výstavy v roce 1955 bude vedení svěřeno kurátorům z asijského kontinentu.
Pavel Nádvorník
K fotografování Romů se Pavel Nádvorník dostal v roce 1986 v rámci snahy o přijetí na fotografické studium na pražské FAMU. „Cikáni“ na Nádvorníkových fotografiích jsou čtvrtstoletí po jejich fotografické romantizaci zcela jiní, jsou tragickou součástí popkultury pozdního socialismu, plné lákavých plakátů a pašovaného videa.
Dita Lamačová
Bubahof vznikl jako originální společenství, v němž důležitou roli hrají vztahy nepodléhající hierarchiím a důraz na ekologii chování nejen vůči přírodě, ale i vůči sobě navzájem. Je otevřenou platformou zaměřenou na sociálně-kulturní aktivismus a vzdělávání.
Ken de Cooman
V ateliéru BC architects & studies jsou přesvědčeni, že pokud má architektura mít pozitivní vliv na společnost, musí se soustředit nejen na návrh její infrastruktury, ale i na přetváření procesu vzniku infrastruktury. Musí experimentovat s rolí, kterou hraje každý člen komunity v procesu stavby. Přesná definice profesionálního architekta je už nedostačující.
Peter Kolárčik, Mary C
Kdo je v umění slyšet a kdo méně? Dají se tyto nerovnosti změnit? Je možné vzdorovat hudebnímu průmyslu a politickému systému – a nevyhořet? Marie Čtveráčková alias Mary C v poslední epizodě podcastu Hrabáreň mluví o důležitosti komunity i o výzvách při jejím udržování.
Lucie Rosenfeldová, Matěj Pavlík
Umělecko-výzkumný projekt se zabývá rolí protestního obrazu a jeho možného působení na reálné sociální, politické i ekonomické změny. Skrze jednotlivé výstupy nabízí vícero perspektiv na užití obrazové, či audiovizuální dokumentace jako možného emancipačního nástroje lidu.
Nikola Brabcová, Michal Klodner, Hana Janečková
Jaké jsou proveditelné strategie a etické přístupy proti totalitě platforem a korporátně vlastněných sociálních médií, které umožnují vznikání alternativních způsobů našeho společenského života?
Známe a opakovaně analyzujeme mnoho problémů s komerčními sociálními médii a digitální pracovní silou, ale málo pozornosti je věnováno snahám o vytváření alternativ, jako jsou komunitně provozovaná sociální média a další formy de-platformizace.
Jan Boháč, MAK!, Kolektiv Prádelna + 7 more
Festival Neviditelné město vytváří viditelný prostor pro ty, se kterými se běžně nepočítá, nebo zůstávají neviditelnými a nevyslyšenými – umělci a umělkyně, lidé s psychickými či zdravotními problémy, bez práce, bez domova, lidé v neproduktivním věku – děti, mládež a senioři, minority genderové a národnostní, necharismatická zvířata, ”škůdci”, “plevel”, a další neprivilegovaní obyvatelé měst.
Jakub Adamec
Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
Minh Thang Pham
Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.
John Wehrheim
V roce 1969 se několik hippies usadilo na ostrově Kauai na Havaji, kde postupně vznikla širší komunita lidí. Základ tvořili mladí Američané z pevniny, stíhaní za potulku. Komunita tu fungovala a rozrůstala se celých osm let. Skládala se ze širokého spektra lidí od zmíněných hippies přes surfaře, volnomyšlenkářské rodiny až po veterány z Vietnamu.
Petr Dub, Petra Hůlová, Johana Lomová + 2 more
Rozhovor s Jiřím Ptáčkem o důvodech a okolnostech zakládání prvního porevolučního spolku, zastřešujícího zájmy výtvarné scény a s Petrou Hůlovou o Asociaci spisovatelů.
Ludmila Böhmová
Ludmila Böhmová se dlouhodobě věnuje sociálním hnutím, konkrétně feministickému a městskému. Její přednáška je věnována iniciativám a skupinám v rámci anarchistického hnutí, které od 90. let tematizovaly nerovné postavení žen a společensky opomíjená témata.
Kolektiv Prádelna, Tuke.TV, Limity jsme my
Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.
Martin Hurych, Eva Machová, Giulia Rae + 1 more
Bučení je festival experimentální elektronické hudby a audio-vizuálního umění. Jeho sedmý ročník proběhl 2. a 3. srpna 2024 na platformě Přespolní v Lubné u Poličky a vystoupili na něm umělci a umělkyně ze zahraničí i české a slovenské scény.
Část lidstva se spoléhá na technologie, které nám mohou pomoci udržet zodpovědný vztah mezi naší přítomností, minulostí a budoucností. Jiná část se budoucnosti, ve které superinteligence převezme řízení světa, obává. Skrze druhismus sledujeme, jak lidský tvor rozdělil rodinu zvířat, vyčlenil se z ní a nadřadil se jí. Také umělou inteligenci, kterou stvořil, zařadil do oblasti “jiného”.
Kolem Sráče Sama a Galerie Sam83 vznikl a funguje prostor pro kritické a otevřené myšlení, který pokrývá množství aktivit. Jak tento prostor vznikal, co dnes znamená a co jej vyplňuje, zjišťuji v prvním dílu NOZ.
Valérie Leray, Svejkovský Zdeněk, Rafani + 7 more
Výstava Totožnost, chápaná jako příspěvek ke snaze o posilování individuálního ikolektivního sebeuvědomění, představuje různorodé umělecké přístupy akcentující téma identity. Ty vycházejí z tvůrčích i společenských zájmů oslovených autorek aautorů a zároveň kontextualizují specifické projevy této problematiky odehrávající sev odlišných, ale přesto v mnohém se prolínajících reáliích globálního světa.
Jiří David
Snímek vytvořil Jiří David ze zcela soukromých důvodů, jako dar otci – autorovi použitých filmových snímků – které ho měly potěšit v nevyléčitelné nemoci: „Film vznikl zcela neplánovaně, kdy jsem si vzal od táty jeho 8mm filmy a přetáčel je na VHS v polních podmínkách našeho bytu. Tedy promítačkou na plátno, a to jsem snímal VHS kamerou.“
David Přílučík, Radim Labuda
Život na Zemi prošel nějakými čtyřmi miliardami let evoluce a po celou dobu se vyvíjel pospolu, propleten sítí intimních vztahů. Máme společného předka, všichni potřebujeme k životu ty samé sloučeniny a i naše stavba těla je podobná, proto si navzájem rozumíme.
Jiří Žák
Antonia Majaca je kurátorka, teoretička a pedagožka. Působí na IZK Institute for Contemporary Art na Univerzitě v Grazu. Soustředí se na umělecký interdisciplinární výzkum a epistemologii umění ve věku algortimizace.
Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy.