Profily

Michal Novotný

Michal Novotný (*1985) je v první řadě kurátorem současného umění a v jeho práci často najdeme tematické skupinové výstavy, což je žánr poměrně náročný na přípravu a v českém prostředí ne příliš častý. Vyvstává zde především otázka vztahu mezi samostatnými uměleckými díly a tématem výstavy, do něhož jsou díla vřazena. Právě tento vztah je pro Novotného důležitým předmětem vlastního výzkumu a hlediskem, které ve své práci zohledňuje. Z velkých skupinových výstav lze jmenovat například Grafický design (2015), Sklenice vody (2013) nebo Za pět dvanáct (2011), které všechny proběhly v Centru pro současné umění FUTURA, jehož ředitelem je Novotný od roku 2011. Posledně jmenovaná výstava je také pro kurátora symptomatická v tom smyslu, že se v ní objevuje téma času jako konceptu, skrze nějž lze zachycovat různé pohyby v rámci umění. Těmi mohou být rozličné retro-návraty nebo snahy ovládnout materiál s myšlenkou na věčnost. Ze sólových výstav je třeba vyzdvihnout především nedávnou přehlídku děl Anny Daučíkové (FUTURA, 2016) nebo společnou výstavu Haruna Farockiho a Zbyňka Baladrána (FUTURA, 2015), přičemž oba počiny stály za zařazením Novotného na seznam dvaceti nejvlivnějších mladých kurátorů z Evropy, který v dubnu 2016 zveřejnil online portál Artsy.

Kromě výstav je Novotný také aktivním přispěvovatelem recenzí do předních českých periodik jako Fotograf, Labyrint, Flash Art, Fotograf nebo Artalk. Do začátku roku 2016 vedl rubriku Galerie v kulturním čtrnáctideníku A2. Má za sebou několik mezinárodních rezidenčních pobytů, mimo jiné v rámci prestižní nadace Delfina Foundation (2016), dále byl rezidentem ICI – Independent Curators International New York (2011), ve Ville Arson v Nice (2013), v Muzej Moderne i Suvremene Umjetnosti v Rijece (2014) nebo v Contemporary Arts Center v New Orleans (2014).

Anna Remešová

místoFUTURA
tagy
účinkujícíMichal Novotný
kameraNikola Brabcová
zvukNikola Brabcová
střihNikola Brabcová, Barbora Švehláková
interviewBarbora Švehláková, Tereza Jindrová
překladZuzana Rousová
playlistyKurátorské profily
kategorieProfily
publikováno8. 6. 2016
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Michal Novotný
Jak konkrétně probíhá výběr a hodnocení umělkyň a umělců v rámci uměleckých ocenění a popřípadě také hodnocení a oceňování na půdě vysokých uměleckých škol, v rámci výstavních a dalších projektů? Jakou má tento výběr a hodnocení relevanci či „objektivitu“? To jsou dlouhodobě diskutované otázky, které zaznívají snad ještě intenzivněji v posledních letech, kdy se v Česku i v zahraničí dynamicky proměňuje klima okolo tradičních modelů udílení uměleckých cen a obecně se stále častěji diskutují otázky forem a etiky spolupráce, péče, podpory, udržitelnosti ad.
Prvotním impulzem výstav Šedá cihla byla snaha o splacení dluhu autorům, kteří nemohli před rokem 1989 svobodně vystavovat nebo příslušeli k polooficiální scéně. Záhy se se ale výstava pokusila transformovat do reprezentativní přehlídky aktuálního umění.
Zajímavé pozadí této akce si žádá širší vysvětlení, které má kořeny o deset let dříve.
Kurátorské aktivity Olgy Malé jsou spjaty s jejím působením v Galerii hlavního města Prahy. Právě tam v 90. letech a na počátku tisíciletí realizovala společně s Karlem Srpem řadu výstav zahraničního i domácího umění.K nejvýznamnějším počinům dvojice Malá-Srp patří založení tradice Bienále mladého umění Zvon.