Reportáže

Postpost gallery / A. W. O. L.

Dron dezertér, hlavní aktér A. W. O. L., výstavy autora Mikuláše Zimuly v Postpost gallery, představuje alegorii ambivalence ke slepé poslušnosti rozkazům a individuální odpovědnosti k hodnocení válečných zločinů.

Přelety nad zpustlou krajinou, rozhovory s fragmenty, co zůstaly - reflexe killer machine. Zbloudilá pouť až na konec Inferna. Válečné využití dronů, otázky vojenské etiky, kamikaze, bojiště jako hřiště, odosobnění, dezertér, technické selhání nebo vyšší stupeň automonie? Vzdaluje se přímá zkušenost s utrpením a destrukcí díky technologiím na dálkové ovládání? Operátor, velitel, programátor, stát? Jaký dopad má tato anonymizace? Co znamená nepřítomnost v přítomnosti? Komando A. W. O. L.

Mikuláš Zimula prezentuje své práce v prostorových scénářích. Častými přechody z digitálna do analogu a vice versa vytváří spekulativní artefakty. Výchozím bodem je často zkoumání fiktivních (často afektivních) prostor, dotýkajících se anomálií, strachů, dystopií, zkreslené minulosti a rychle rostoucího vlivu technologií. Témata jsou často protkána metaforickými vrstvami a fragmentárními narativy. Mikuláš Zimula je studentem Ateliéru video na FaVU VUT v Brně.

umělciMikuláš Zimula
kurátorTamara Pavlechová
tagy
účinkujícíViktória Pardovičová
kameraDavid Přílučík
zvukDavid Přílučík
střihDavid Přílučík
interviewDavid Přílučík
kategorieReportáže
publikováno9. 5. 2025
délka0:04:19
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Postpost gallery / A. W. O. L.
Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.
Pohled na strojově otáčené stránky učebnice a standardizované vědecké postupy restaurování mohou vyvolávat obavy a současně naději. Zkušenost Západní modernity, ať již ta optimistická, nebo katastrofická, je důležitým dědictvím, o které bychom měli pečovat. Víme už dobře jakého násilí na všem cizím, živém i neživém, se byli schopni moderní Západní lidé dopouštět, nebo se ho alespoň účastnit. Ale neměli bychom zapomínat na to, jak moderní instituce jako stát, škola, věda či muzeum vytvořily infrastrukturu pro náš lepší život.
Conceptualized by Zbyněk Baladrán, Vít Bohal, Dustin Breitling and Václav Janoščík, the conference brings together theorists, artists and organizers who collaborate and elaborate on their visions in order to discover junctures of overlap for thinking about the emancipatory potentials of the future.