sExit Machine Feminism

místo Goethe Institut Prag
tagy feminismus k poslechu nerovnost péče technologie V angličtině
ůčinkující Sarah Sharma
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
kategorie Přednášky
publikováno 9. 11. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Jde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

V úvahách o sklonech k úniku a zejména o tom, jak tato únikovost prostupuje a uspořádává jádro společnosti, předestírám, že pro feministickou politiku představuje sExit výrazný problém. Únik, zdá se, není nutnou ani možnou formou feministického jednání. A přesto se na poli úvah o feministickém úniku jako politické strategii projevuje čím dál tím více úzkosti i zvýšeného úsilí. Pokusím se nicméně přednést argumenty, že tato maskulinní kultura sExitu přináší techno-feministickému odporu jedinečné možnosti. Konkrétněji řečeno sExity otevřely možnosti něčeho, co označuji za feminismus rozbitého stroje. To je druh feminismu, který nemůže utéct ze scény, ale ani nemůže být zapojen zpět do genderově stereotypní dynamiky.

Sarah Sharma

Sarah Sharma je docentkou a ředitelkou Střediska pro kulturu a technologii Mc Luhan na univerzitě v Torontu. Navazuje na práce feministických teoretiček jako Judy Wajcman, Donna Haraway nebo xenofeministky jako Helen Hester. V současné době pracuje na novém projektu, který zkoumá genderovou politiku exitu a odmítnutí, tomu, co nazývá "sExitem", v kontextu současné techno-kultury.

Její monografii In the Meantime: Temporality and Cultural Politics vydané Duke University Press byla udělena cena knihy roku 2014 Asociací Národní komunikace (National Communication Association – Critical and Cultural Studies Division). Publikace In the Meantime se věnuje populárnímu dojmu, že svět se neustále zrychluje a polemizuje s tím, jestli je síla zrychlující svět popisem současného stavu nebo spíše vlastním ideologickým diskurzem. Sarah Sharma nahlíží novým způsobem na pojem času a nabízí temporalitu jako klíčové pojetí moci strukturované napříč sociálními rozdíly ve společnosti.

související s
sExit Machine Feminism

Milenina píseň

Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.
01:24:12

Přístup k umění

Americká kurátorka Bojana Coklyat popisuje ve své prezentaci vlastní zkušenosti s přístupem k lidem se zdravotním postižením v České republice. Coklyat realizovala během svého ročního pobytu v České republice výzkum, který se zabýval naším galerijním prostředím. V prezentaci se zaměřuje na práva zdravotně postižených osob a komentuje snahu našich galerií a muzeí vytvářet programy pro návštěvníky s nejrůznějšími druhy postižení.
01:27:32
01:27:38

Labour of the Artist, Feminist Practices and Troubles with the Infrastructure

V přednášce bych se chtěla věnovat problematice práce umělkyně z pohledu feministické umělecké tvorby a diskutovat o tom, jak se feministické umělkyně již od konce 70. let zabývaly problematikou flexibilní a prekérní práce. Tzn. problémy, které jsou dnes také tak důležité pro práci umělce. Z pohledu těchto umělkyň otevřelo zkoumání práce novou dimenzi, jak chápat a reflektovat práci umělkyně a její emancipaci.

Umění antropocénu

Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.