NA HLADINĚ

Sochařské objekty Jakuba Lipavského upoutávají svou jednoduchostí a zároveň tvarovou ambivalencí. Vizuální obrazy převedené do trojrozměrného prostoru se odehrávají na hladině českých rybníků. Lipavského tvorba je uzavřená do sebe; čím skromněji výrazových prostředků umělec používá, tím patrnější je jeho schopnost zaujmout nefigurální, abstraktní formou.

umělciJakub Lipavský
kurátorSandra Baborovská
místoGHMP – Dům U Zlatého prstenu
tagy
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
interviewJan Vidlička
publikováno16. 5. 2009
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
NA HLADINĚ
V galerii 35m2 jsou prezentovány dvě monumentální díla, dvě odlišná prostředí. Oba prostory vycházejí ze stejného materiálového kontextu, materiálového jazyka. Přesto každá z těchto realizací útočí na jiné smysly pomocí jiné techniky a materiálu.
Tyto nové prostorové konfigurace, stavby, instalace, které formují naši prostorovou orientaci, navigaci prostorem, přednostně útočí na naše základní smysly, na naši smyslovou paměť, na naši individuální/privátní paměť.
Výstavní projekt si klade za cíl obnovit zájem o sochařské médium, otevřít národnostní otázky bývalé Jugoslávie ve vazbě na střední Evropu. Sochařské dílo Ivana Meštroviće vznikající a umístěné nejen napříč Evropou slouží jako případová studie umělecké praxe, kterou nedefinuje pouze lokální zakotvení, ale i přeshraniční témata, společenská poptávka a klima.
„Instalování výstav bude svěřováno umělcům. Vidím to jako druhou kolej vedle toho, že umělci učí."
Jiří Příhoda se v průběhu 90. let, kdy rovněž výrazně experimentoval s videoprojekcemi, zapsal především jako autor, který se jako první v českém prostředí začal vyjadřovat skrze sochařsko-architektonickou proměnu výstavního prostoru.
Pod povrchem na první pohled obyčejných motivů v díle Eriky Bornové jsou často skrytá zneklidňující poselství – frustrace, nejistoty, úzkosti, (sladko)bolné obsese –, jež oživují zapomenuté zážitky anebo potlačované city a postoje. Důležitým leitmotivem autorčina díla byly od počátku návraty do minulosti, ať již do osobní nebo kolektivní historie.