Reportáže

Námestie slobody

Poľský umelec Paweł Althamer (1967) sa podujal odkliať ideologicky zaťažený priestor Námestia slobody v Bratislave čistou detskou energiou. Rozhodol sa vytvoriť veľké detské pieskovisko z nefunkčnej fontány Družba. Cieľom projektu je stretnutie a komunikačné prepojenie detí školského a predškolského veku prostredníctvom hry v piesku, kreslenia a spoločného čítania knihy Janusza Korczaka Kráľ Maťko Prvý.
Stretnutie ako slávnosť detí a dospelých, by malo na námestí navodzovať oslobodzujúcu atmosféru. Dospelí sa v Althamerovom ponímaní inšpirovanom knihou Kráľ Maťko Prvý stanú „sluhami“ detí.
Udalosť Pawła Althamera prináša do Bratislavy nový rozmer umenia vo verejnom priestore a zároveň vťahuje okoloidúcich k participácii na hre s deťmi.
Projekt Námestie slobody je prvým dielom, ktoré Verejný podstavec realizuje vrámci širšie koncipovanej Dočasnej autonómnej zóny umenia – projekt BOD 0.

umělciPawel Althamer
kurátorTomáš Džadoň, Michal Moravčík, Martin Piaček, Dalibor Bača
místo_Neurčené místo
tagy
účinkujícíTomáš Džadoň, Michal Moravčík, Pawel Althamer, Zbyňo Džadoň
kameraJana Kapelová
zvukJana Kapelová
střihJana Kapelová
interviewTomáš Džadoň, Michal Moravčík
překladKwiatkowska Magdalena Natalia
kategorieReportáže
publikováno15. 8. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Námestie slobody
Alibi čechoslováků, které je historicky vyvazuje ze zodpovědnosti za éru evropského kolonialismu, se povážlivě narušuje, pokud podrobněji nahlédneme některé epizody československé historie a revidujeme postoj, který občané Československa ke koloniím a kolonizovaným zaujímali, jaké orientalizující představy vytvářeli. A nejedná se zdaleka pouze o postoj vůči lidem a kulturám mimoevropským, ale také v rámci Evropy samotné, jak ve svém díle dokládá Vobořil.
Přednáška se zabývá vývojem masového palestinského vysídlení jako válečné zbraně, nástroje budování státu a nástroje pro prosazování vizí imperiálního internacionalismu. Sleduje, jak se Palestina stala místem pro rozvoj specifického moderního režimu uprchlictví zaměřeného na dekoloniální zadržování – proces, který probíhá až do současnosti.
Gabi Ngcobo (*1974), původem z Johannesburgu, je kurátorka a pedagožka, která aktivně participuje na uměleckých projektech nejen v Jižní Africe, ale i v globálním měřítku. Je vedoucí kurátorkou 10. ročníku Berlínského bienále.
Las Nietas de Nonó jsou umělecké duo; sestry Lydela (*1979) a Michel (*1982). Žijí v Barrio San Antón, v napůl venkovské a napůl indrustriální části Caroliny v Puerto Ricu. Ve svém umělecké praxi se soustředí na zobecnění vlastní rodiné historie na širší perspektivu socio-ekonomického stavu Puerto Rica, a historických kořenů tohoto stavu.