Ústí nad Labem se od 21. května do 11. června 2026 stalo dějištěm přehlídky nastupující generace umělců a designérů. Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (FUD) představila závěrečné práce svých studentů a studentek v prostorách fakulty a také v Domě umění Ústí nad Labem. Slavnostní vernisáž v obou lokacích vyvrcholila afterparty ve Veřejném sále Hraničář.
Výstava diplomových a bakalářských prací je každoročním vrcholem akademického roku FUD a tentokrát veřejnosti odhalil svébytný umělecký ekosystém, v němž se během studia formovaly rozmanité tvůrčí přístupy a jazyky jednotlivých studujících. Jak vypadá tento organismus v momentu těsně před jeho opuštěním současnými obyvateli? Planeta FUD se skrze výstavu a doprovodný katalog stala mapou rozmanitých forem tvorby a myšlení, které vznikly v jednom čase a na jednom místě, ale směřují k odlišným budoucnostem.
Současný stav Planety FUD se proplétá mezi tradicí, technologií a osobní výpovědí jejích spolutvůrců. V přímém přenosu tak mohou návštěvníci sledovat, jak nastupující umělecká a designérská generace reaguje například na témata, jako jsou energetická krize, tlak na vizuální dokonalost i potřebu ukotvení v historii. Výrazným příspěvkem je například bakalářská práce oceňovaného designéra Artema Petrova (ateliér Keramika), který ve své instalaci I LOVE OZEMPIC / I LOVE BOTOX vytváří metaforu chirurgického sálu jako současného chrámu těla. Jeho práce reflektuje krásu a mládí jako komoditu a estetické zákroky jako stále častější součást formování identity. Alexander Peterka z ateliéru Sklo se ve svém projektu zabývá autorským pojetím broušeného skla a historickým vývojem této zušlechťovací techniky. „Důležité pro mě bylo zamyslet se, jak lze vnímat řemeslo v dnešním kontextu a zda má dnes stále co nabídnout,” dodává autor. Tradici inovuje také Josef Tomšej (ateliér Keramika), který vyvinul akumulační topidlo AURA. To aktualizuje klasická keramická kamna tak, aby dokázala využívat dostupnou elektřinu z přebytků obnovitelných zdrojů (např. větrných a solárních elektráren) a uložit teplo do keramického jádra. To se z kamen následně postupně uvolňuje sáláním dle potřeb domácnosti.
Organismus fakulty na výstavě odhaluje také svou citlivost k paměti, lidem i architektuře. Fotograf Filip Trubač (ateliér Aplikovaná fotografie) skrze objektiv nahlíží na betonové skelety pohraničního opevnění a zamýšlí se nad jejich kdysi nenaplněnou úlohou i novou rolí v současné proměně geopolitického klimatu či pocitu vlastního ohrožení. Kristýna Šumberová (ateliér Design interiéru) vytvořila dřevěnou stavebnici inspirovanou architekturou měšťanských domů, která učí nejmladší generaci vnímat architekturu jako součást kulturní identity. Grafická designérka Sofiia Markova (ateliér Vizuální design) vytvořila autorskou publikaci, která mapuje „neviditelné” téma pozice mladých českých grafických designérů. Jak vnímají podmínky pro svou práci, finanční zázemí, a jak vše dopadá na jejich psychiku?
