Výstava Ondřeje Basjuka a Vladimíra Kokolii vznikla na základě intezivní diskuze mezi autory a rozpolcení prostoru mezi „učitele a žáka“. Během příprav a definování námětu výstavy dvojice podstupovala náhlé proměny témat během erupce motivů a osahávání magmatické vyvřeliny. Čas přípravy a postupná cizelace se pojí i s motivem překvapení, kdy autoři navzájem pouze tuší, jak přistoupí k výstavě a samotné instalaci v rozdělených místnostech. Teprve opakování chápou oba jako interval, který jim dává společný rytmus, tik a tak.
