Diskuze

Poučení z Dokumenty 14

Přehlídka současného umění pod názvem Documenta se každých pět let odehrává tradičně v německém Kasselu. Od svého založení v roce 1955 měla tato přehlídka ukázat možnost dialogu napříč poválečnou Evropou. Letošní ročník se proto rozkročil mezi Athény a Kassel, aby nás donutil víc než kdy dřív reflektovat.

Co znamená vycházet na mezinárodní uměleckou scénu ze zázemí Středovýchodní Evropy?

Jaká je role kritiky (nebo je třeba ohlížet se pouze na konkrétní osobnosti?) v diskusi o „learning from“, jak ji načrtla letošní Documenta 14?

Na co se vlastně díváme, když vidíme vedle sebe vystavené ne-současné a současné umění?

V diskusi se chceme zaměřit na otázky, které Documenta nabízí, nikoliv nutně na výstavu samotnou.

Diskutující:
Tereza Stejskalová – kritička a kurátorka tranzit.cz, laureátka CVJ za rok 2014
Irena Haiduk – umělkyně, vystavovala na documenta14 projekt Yugoexport
Pierre Bal-Blanc – kurátor, podílel se na documenta14
Michal Novotný – kurátor galerie Futura, laureát CVJ za rok 2016

Moderátor:
Jan Zálešák – pedagog FAVU, kurátor a kritik

místoKasárna Karlín
tagy
účinkujícíIrena Haiduk, Pierre Bal-Blanc, Jan Zálešák, Michal Novotný, Tereza Stejskalová
kameraMilan Mazúr
zvukMilan Mazúr
střihMilan Mazúr
kategorieDiskuze
publikováno22. 12. 2017
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Poučení z Dokumenty 14
Ruth Noack (*1964) je kurátorka, historička umění a pedagožka žijící v Berlíně. Zabývá se feministickou a filmovou teorií. Kurátorovala mj. Documentu 12 (2007). Její pedagogická činnost je rozsáhlá, učila na University of Applied Arts ve Vídni, Royal College of Art v Londýně, na Akademii výtvarných umění v Praze v Šalounově ateliéru a v současnosti působí na Dutch Art Institute v Arnhemu v Holandsku. V posledních letech pracuje na svém projektu Museum in school, kde testuje a experimentuje s institucionálními podmínkami školství a možnostmi, jak zapojit umění do procesu vzdělávání jako jeho pevnou součást.
Dlouho jsem nevěděl, co mám o této výstavě napsat. Nemá žádné téma, vystavující autorky nic nespojuje, jejich výběr je ryze subjektivní - sobecky jsem se rozhodoval jen podle toho, jaké obrazy se mně osobně zdají pozoruhodné. Až včera ve svém ateliéru mi jedna z autorek povídala o kurátorce, která jí vyčítala, že neposkytuje ke svým obrazům žádný klíč.