Psí otázky: Ade Darmawan, Rozšířené kurátorství a Documenta 15

umělci Ade Darmawan
instituce AVU in Prague
tagy kurátorství V angličtině postkolonialismus komunita sdílené statky kolektiv udržitelnost
ůčinkující Ade Darmawan
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
kategorie Přednášky
publikováno 20. 4. 2020
délka 01:29:43
jazyk Česky / English
embed

V únoru 2019 vydala Documenta 15 tiskovou zprávu oznamující jména uměleckých ředitelů/lek nastávající edice největší světové výstavy umění. Oznámení přineslo hned dvě historicky pokrokové novinky. Výstavu nebude jako tomu bylo vždy doposud řídit jednotlivec, ale kolektiv (a to dokonce kolektiv umělců), přičemž prvně od založení výstavy v roce 1955 bude vedení svěřeno kurátorům z asijského kontinentu. Zda a jak se se tato očekávání spojená s volbou indonéského kolektivu ruangrupa promítají do příprav výstavy a jejich úvah zodpoví zakládající člen kolektivu Ade Darmawan.

Ade Darmawan je aktivní umělec s dlouholetou zkušeností kurátora a organizátora. Promluví o společensko-historickém kontextu vzniku uměleckého kolektivu ruangrupa během období Reformasi (demokratizace a liberalizace poměrů v Indonesii po vynucené rezignaci autoritářského prezidenta Suharta) a představí kurátorský přístup kolektivu. Ruangrupa se zaměřuje i na komunity mimo sféru současného umění a soustředí se na alternativní využívání ekonomických zdrojů, myšlenek, znalostí a inovací. Dlouholeté zkušenosti členů kolektivu v těchto oblastech vedly v roce 2018 k založení veřejné vzdělávací instituce – ekosystém GUD-SKUL, v jejímž prostoru dochází k propojení současného umění se studiemi ekosystémů. Je zde praktikováno rozšířené porozumění kolektivním hodnotám, jako je rovnost, sdílení, solidarita, přátelství a sounáležitost.
Dalším prvkem ekosystému je udržitelnost. Zkoušeli jsme a intenzivně experimentovali s konceptem lumbungu, který bychom přímo přeložili jako „stodola na rýži“. Lumbung je chápán jako společný prostor pro skladování přebytků ze sklizně při přípravě na časy nedostatku, kdy zdroje budou vzácné. Funguje podle logiky sdíleného; je to shluk myšlenek, příběhů, pracovních sil, času a dalších sdílených zdrojů. Metaforicky je to skromný obývací pokoj, který příchozí mohou od základu postavit a mít tak vlastní prostor. Je to interdisciplinární místo, kde se umění setkává s aktivismem, managementem, sdílením kontaktů, prostředí pro shromáždění podpory, chápání okolních životních podmínek a rozpoznání místních zdrojů. Je to strategie „žít ve společnosti a se společností“. Představuje vztah umělecké instituce ke společnosti: být její ustavující složkou. A vyvíjet strategie na základě blízkosti a společného potěšení.

ruangrupa je kolektiv, který byl založen v roce 2000 v indonéské Jakartě. Je to nezisková organizace podporující umění, kulturu v urbánním prostředí dynamické indonéské metropole. Do spolupráce s uměním zapojuje aktéry ze sociálních věd, politiky, technologií a médií, aby kriticky sledovali témata spojená se současnou urbanizací v Indonésii. Ruangrupa kolektiv organizuje výstavy, festivaly, umělecké laboratoře, workshopy, publikuje knihy i on-line časopis. Kolektiv se účastnil a podílel na mnoha projektech a výstavách, např.: Gwangju Biennale 2002 a 2018, Istanbul Bienále 2005, Asia Pacific Triennial of Contemporary Art, 2012, Singapore Biennale, 2011, São Paulo Bienále 2014, Aichi Triennale Nagoya, 2016 a Cosmopolis v Centre Pompidou, 2017.

„Psí otázky je série akademicky laděných přednášek, organizovaná AVU v Praze. Mezinárodně významné osobnosti uměleckého diskurzu v nich angažují posluchače do reflexe vztahů umění a společnosti dle aktuálních přístupů historických, přírodních, a sociálních věd. Série si vypůjčuje název a tím vzdává poctu stejnojmennému textu Jiřího Ševčíka (píšícího převážně s Janou Ševčíkovou) a probíhá jednou za semestr.

související s
Psí otázky: Ade Darmawan, Rozšířené kurátorství a Documenta 15

0:30:42

Tomáš Knoflíček

Tomáš Knoflíček je síce vyštudovaný, aktívne pôsobiaci historik umenia zameraný na stredoveké umenie a pedagóg na Fakulte umenia na Ostravskej univerzite, ale zároveň sa pohybuje v širokom poli kultúrnych aktivít čoby kurátor súčasného umenia a hudobník.
Do centra jeho záujmu spadá predovšetkým spoločenská rola umenia, hlavne jeho komunikačný potenciál vo verejnom priestore.
0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
0:29:28

Display - Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi

Jak zařídit, aby každý a každá mohli mít své místo, kde mohou svobodně říci, co cítí, co zažívají a co si přejí? Může to zatím znít jako fikce, jako obrázek z utopické kulturní civilizace. Ale dá se říct, že taková výstavní instituce zároveň neexistuje a zároveň existuje.
0:36:48

Galerie Kurzor

Galéria Kurzor je projekt spravovaný Centrom pro současné umění Praha, ktorý sídli priestore bývalej pekárne v pražských Holešoviaciach. Každoročne dáva vybranému kurátorovi či kurátorke priestor a produkčné, finančné a inštitucionálne zázemie pre uskutočnenie celoročného dramaturgického plánu v podobe výstav, doprovodných programov a publikacií.

Chalupecký ve světě

Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.
0:17:55