Diskuze

Rozhovor Hany Janečkové se Stevenem Henrym Madoffem

Rozhovor Hany Janečkové se Stevenem Henrym Madoffem vznikl při příležitosti jeho keynote přednášky na konferenci Art in Between Times, která se konala na podzim roku 2024 v Národní galerii Praha.

Konferenci pořádala organizace STARTPOINT PRIZE, pod kurátorským vedením Miloslava Vorlíčka a ve spolupráci s AVU a NGP. Zaměřila se na klíčové období přechodu od uměleckého vzdělání k profesní praxi a spojila mezinárodní odborníky a nastupující profesionály z oblasti kultury a primárního uměleckého trhu. Jejím cílem bylo podpořit smysluplný dialog o aktuálních trendech a výzvách v uměleckém vzdělávání a prvních letech po absolvování.

Steven Henry Madoff je kurátor a kritik, zakládající vedoucí magisterského programu Curatorial Practice na School of Visual Arts v New Yorku. Dříve působil jako senior kritik na Yaleově univerzitě a zastával řadu významných pozic, včetně výkonného editora časopisu ARTnews a prezidenta AltaCultura při Muzeu moderního umění (MoMA). Je editorem významných knih o kurátorství a pedagogice, jako jsou „What About Activism?“ (2019) a „Art School“ (2009). Dlouhodobě se věnuje psaní o umělcích jako jsou Marina Abramović a Shirin Neshat, kurátoroval výstavy po celém světě a získal doktorát z moderního myšlení a literatury na Stanfordově univerzitě.

Konference Art in Between Times byla realizována s finanční podporou Evropské unie, Národního plánu obnovy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, Akademie výtvarných umění v Praze, Národní galerie Praha a společnosti KeyPromotion.

Hana Janečková je nezávislá kurátorka a výzkumnice, a ve současnosti působí na Katedře dějin umění a teorie na AVU.

přístupnosten audio
místoAVU v Praze
tagy
účinkujícíSteven Henry Madoff, Hana Janečková
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
interviewJan Vidlička
kategorieDiskuze
publikováno20. 7. 2025
délka0:49:08
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Rozhovor Hany Janečkové se Stevenem Henrym Madoffem
Havránkův teoretický zájem není – jak je patrné také z programu organizace tranzit – úzce zahleděn do autonomní pozice vizuálního umění, ale vždy reflektuje jeho širší globální a politický kontext.