Profily

Rozhovory o zvuku 09 - Ondřej Merta

Ondřej Merta je absolvent oboru multimedia na FaVU VUT v Brně, kde také působí jako výtvarný umělec a hudebník. Mezi výrazné hudební projekty patří kapela Hugo & Zoe, Cave Art nebo Standuino Orchestra. Dlouhodobě se věnuje stavbě vlastních hudebních nástrojů tzv. Circuit bending. Na projektu Standuino spolupracuje se Stanislavem Pelouškem se kterým také lektoruje workshopy jak v čechách tak v zahraničí.

Ve třináctidílném cyklu audio-rozhovorů, které vznikaly během podzimu 2013, hovoří Johana Švarcová s výtvarnými umělci, kteří ve své tvorbě různým způsobem využívají “nevizuální prvek” – zvuk. Pro některé z oslovených umělců je právě práce se zvukem, sound art, vývoj nástrojů (hardware i software), radio art nebo zvuková instalace hlavní oblastí zájmu. Jiní naopak nakládají se zvukem nebo zvukovou stopou (například u videa) funkčně a po svém.

artistsOndřej Merta
place_Neurčené město
tags
castOndřej Merta
soundJohana Švarcová
editingJohana Švarcová
interviewJohana Švarcová
translationZuzana Frantíková
playlistsRozhovory o zvuku
categoryProfily
published22. 9. 2014
languageČesky / English
embedlink icon
arrow down
related
Rozhovory o zvuku 09 - Ondřej Merta
Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.
Instalace je něčím mezi hrou, uměleckým výstupem a terapeutickou zkušeností. Lze ji nezúčastněně projít, v klidu si v ní odpočinout a zkrátka si ji užít, nebo se na moment ztotožnit s jedním z aktérů lesního požáru, který se snaží najít východisko z naprosto neznámé krizové situace. Cílem této hry ale není zvítězit nad ostatními hráči-jenom společnými silami je totiž možné znovu vybudovat říši, která právě zanikla.
Jak mluvíme o zákonu? Uzákonění práva je sociální konstrukt, který vzniká před zákonem samotným a po jeho fikci. Jako socializované přízraky registrují naše kolektivní mysli navzájem své kódy, a to prostřednictvím metodických vzorců sebepovyšování lidí.