Obrazové vzorky sublimované v procesu, kde se fotografie stává společnou průmětnou pro zobrazení skutečnosti objektu a představy o architektuře.
ARCHITEKTURA OBRAZU
Samples dokumentují postup plánování a konstrukce, jedné navržené, nerealizované stavby. Tělem výstavy je obrazová instalace mapující vývoj obrazu, kde je lineární narace rekonstruována zpět ve tvar myšlenkového procesu a zobrazena pomocí jednotlivých vzorků z různých období. Časová souslednost plánování stavby, potom ustupuje do pozadí, ve prospěch vizuálních a mentálních souvislostí procesu stavby obrazu, který hledá nosné vývojové linie.
PLÁN X KONSTRUKCE
Instalace se ze svého středu rozvíjí do dvou částí, plánu a konstrukce, které jsou zároveň dvěma rovinami charakteru předkládaného obrazu, skutečnou a fiktivní. Rovinu zobrazení skutečnosti objektu bychom mohli nazvat plánem a její tematickou paralelu v lineárním narativu plánováním stavby. Vztahuje se k reálnému předmětu, k počátku, je konkrétní, uchopitelná a předkládá nám obraz intimního vztahu k objektu. Rovina konstrukce (stavění), se oproti tomu obrací k vnějšímu světu, obrazu nalezené, neznámé skutečnosti, který je dále manipulován v představu o umístění fiktivní architektury. Princip těchto hlavních součástí je extrahován ve dvou samostatných obrazech a odděleně od instalace prezentován jako současná východiska problému. Fotografie, která je zde výchozím médiem, se stává průmětnou pro obě sdělení a materiálovým posunem k perforovaným tiskům je zároveň deklarován její vlastní fyzický charakter ve vztahu k reálnému prostoru.
Karin Šrubařová
