Přednášky

Scoring Session

Hlavní událostí závěru výstavy TŘETÍ MYSL. Jiří Kovanda a (Ne)možnost spolupráce byla přednáška a taneční performance pod taktovkou významného francouzského kurátora Pierra Bal-Blanc, který je součástí kurátorského týmu připravujícího dOCUMENTA 14. Jeho hostem byl řecký tanečník a choreograf Kostas Tsioukas.

Pierre Bal-Blancv současnosti působí jako nezávislý kurátor. Byl ředitelem Contemporary Art Center (CAC) ve francouzském Brétigny a od roku 2003 organizoval projekt „Phalanstère“ – sérii site-specific projektů kriticky přehodnocujících logiku akumulování uměleckých děl. Jeho výstavy „La Monnaie Vivante/Living Currency“, 2005–2010 (CAC Brétigny/Micadanses; Stuk, Lovaň, Belgie; Tate Modern, Londýn; Muzeum moderního umění, Varšava; Berlínské bienále), a „Draft Score for an Exhibition“, 2011–2012 (Artissima, Le Plateau, Paříž; Turín; Secession, Vídeň; Index, Stockholm), se zabývají analýzou současných a historických tělesných a performativních strategií ve výtvarném umění.

Tři kapitoly výstavy „Reversibility“ z let 2008–2012 (Fair Gallery při Frieze, Londýn; CAC Brétigny; Peep-Hole, Milán) reflektují dopad materiální povahy uměleckého objektu a jeho role a tvaru na dnešní kulturní instituce. Kovandova „Smrt publika“ (The Death of the Audience) z roku 2009 (Secession, Vídeň) odhaluje procesy osamostatnění se a odcizení, týkající se jak umělce, tak jeho diváka. Jeho další výstava, „Soleil politique” z roku 2014 (Museion, Bolzano, Itálie), pak zkoumá urbánní úlohu muzea prostřednictvím zpětného pohledu na jeho historii a poslání pohledem umělců pracujících v nejrůznějších médiích, architektů, filmařů, performerů, hudebníků, skladatelů a dalších kreativních osobností.

místoNárodní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy
účinkujícíPierre Bal-Blanc, Kostas Tsioukas
kameraDavid Přílučík
zvukDavid Přílučík
střihDavid Přílučík
kategoriePřednášky
publikováno15. 9. 2017
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Scoring Session
Zakladatelé ateliéru An Fonteyne, Jitse van den Berg a Philippe Viérin se zajímají o tradice architektury, o potenciál vycházející z důvěrně známého a obyčejného prostředí a z možností, které se objevují při přenášení těchto myšlenek skrze výstavbu a využití materiálu. Procházka myšlenkami, skicami, projekty a stavbami ukáže na důvěrný vztah architektů k literatuře, vizuálnímu umění a k politice.