Reportáže

Screenopolis × Smrad škvařeného fousu

Daber­nig/Bala­drán/Svo­bo­da - SCREENOPOLIS

Rakouský filmař Josef Dabernig mapuje letní kina v blanenském okolí. Velké projekční plochy čekají na projekci tužeb, vzpomínek a obsesí. Zbyňek Baladrán reflektuje konstrukce rozpadlých reklamních ploch v okolí galerie. Navzdory absenci původního smyslu fungují jako vizuální rozhrání a svádí směr pohledu. Video Tomáše Svobody je o cestě vlakem do Blanska. Mění se v metaforu o možnosti osobního vývoje a posunu. Výstava je součástí cyklu reflektujícího lokální témata prostřednictvím současného umění.

Marian Palla - SMRAD ŠKVAŘENÉHO FOUSU

Keramika ve spojení s konceptuálním uvažováním a básně zenově i s nadsázkou reflektující smysl i rozpaky z vlastní tvorby. Marian Palla patří mezi výrazné představitele českého výtvarného umění a zároveň je známý také jako spisovatel, který teď po dvaceti letech vydal svou druhou básnickou sbírku Smrad škvařeného fousu. Výstava představí obě z těchto jeho autorských poloh.

přístupnost(cc) cz en
umělciMarian Palla, Josef Dabernig, Zbyněk Baladrán, Tomáš Svoboda
kurátorJana Písaříková
místoGalerie města Blanska
tagy
účinkujícíJosef Dabernig, Jana Písaříková
kameraMartin Pfann
zvukMartin Pfann
střihMartin Pfann
interviewMartin Pfann
kategorieReportáže
publikováno15. 6. 2022
délka0:08:29
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Screenopolis × Smrad škvařeného fousu
Pro výstavu v táborské galerii Okraje se Veronika Čechmánková inspirovala šatníkem své babičky Heleny. Její vzpomínky z dětství na toto prostředí i na její profesi švadleny zpracovala v mnohovrstevnatou instalaci.
Autorka zkoumá sílu přírody a zároveň předkládá skutečnost převahy unifikované krajiny. Výstava je inspirována proměnami, v nichž vůle přírody hraje důležitou roli katalyzátoru a reaguje na hyperinformovanost společnosti, které uniká význam nevědomosti a tajemství. Pojďme se tedy podívat na zvláštní místa hald a ponechme přírodě cestu přirozené obnovy a osobité krásy.
Medzinárodný úspech je vo všeobecnosti považovaný za jednu z najvyšších dosiahnuteľných mét, a to tak v kariére umelca, ako aj v mnohých iných odboroch – vo vede, športe, biznise aj politike. A izolácia každej umeleckej scény je do značnej miery dôsledkom nedostatočných medzinárodných kontaktov v minulosti. Ako je však možné zaujať mienkotvorných kurátorov rozhodujúcich o akvizí ciách do najvýznamnejších svetových múzeí tak, aby sa aj umenie z periférie dostalo do ich pozornosti?