Reportáže

ŠEDÁ REVOLUCE

Struktura jakékoli populace se mění díky třem demografickým procesům: porodnosti, úmrtnosti a migraci. Demografie ukázala, že moderní populace ve svém vývoji tendují k tzv. demografické transici, která ve stručnosti znamená, že historicky vysoké míry porodnosti a úmrtnosti se postupně snižují (byť ve fázovém posunu, kdy se úmrtnost
snižovala rychleji než porodnost, což vedlo k populačnímu růstu), aby na konci transice byla porodnost i úmrtnost na nízkých a vyvážených hodnotách (blíže k tomu viz např. Rabušic 2001). Jelikož nízká úmrtnost se stává univerzálním faktem moderních společností, je z dlouhodobého hlediska, jak ukázal již v šedesátých letech Coale (1964), s touto nízkou úrovní úmrtnosti kompatibilní pouze nízká porodnost – jinak by se populace zeměkoule rozrostla do fyzicky nezvládnutelných rozměrů. A jelikož nízká porodnost produkuje populační stárnutí, je tento jev zákonitým efektem ukončené demografické transice – rodí-li se relativně málo dětí a úmrtnost je stabilizována (nebo se dokonce dále snižuje), dostává věková struktura populace urnovitý tvar s malými podíly mladé populace a vyššími podíly populace seniorské.
Citát z textu: STÁRNUTÍ POPULACE JAKO POHROMA NEBO JAKO SOCIÁLNÍ VÝZVA?
PROF. DOC.PhDr. LADISLAV RABUŠIC, CSc.

umělciAlexey Klyuykov, Vasil Artamonov
místoGalerie Půda
tagy
kameraJaroslav Kotting
zvukJaroslav Kotting
střihJaroslav Kotting
interviewJaroslav Kotting
kategorieReportáže
publikováno26. 3. 2009
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
ŠEDÁ REVOLUCE
První, bezprostřední vlna eskapistické melancholie otevřela téma péče o duševní zdraví a zdůraznila nutnost empatie jako základní výbavy pro přežití. Pandemie současně prohloubila nerovnosti a zvýraznila neudržitelnost ekonomického uspořádání růstu. To vše v dílech této generace nahrává holistickému přístupu k léčení a vytváří třaskavou směs upřímné sounáležitosti ve stavu rozšířeného vědomí i kritického odstupu a ironie vůči marketingovému esoterismu.