Ladislava Gažiová je malířka, kurátorka a aktivistka, pocházející ze Slovenska a dlouhodobě žijící v Praze. Studovala malbu na Akademii výtvarných umění pod vedením Vladimíra Skrepla a později Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v Ateliéru Jiřího Davida. V roce 2008, kdy UMPRUM absolvovala, také získala Cenu kritiky pro mladou malbu. Pro její ranou tvorbu je typická inspirace graffiti, užívání šablon a sprejů a práce se společenskými tématy. V posledních letech se však Gažiová věnuje spíše kurátorské práci, ve které jsou společenská témata, respektive téma romské menšiny, středobodem její práce.
V roce 2016 spolu s Ondřejem Chrobákem připravila výstavu s názvem Džas bare dromeha / Jdeme dlouhou cestou v pražské galerii Nevan Contempo. Za použití jak uměleckých, tak dokumentárních kusů z archivů brněnského Muzea romské kultury kurátoři vytvořili expozici připomínající klasická národní muzea. Výsledkem byla chronologická výstava romského umění – respektive umění tvořeného Romy –, která nabourávala běžné kunsthistorické řazení umění tvořeného Romy do kategorie Art Brut. O rok později pak Gažiová ve spolupráci s tranzit.cz uspořádala diskuzi s názvem Romafuturismo. Přizvaní diskutující ve svých příspěvcích odpovídali na otázku, zda-li se Romové mohou inspirovat afrofuturistickým kulturním hnutím a dospět k emancipaci právě skrze kulturu a umění.
Výstavní koncept Džas bare dromeha Gažiová rozpracovala do většího měřítka a v roce 2017 jej představila v Moravské galerii. Výstava Vesmír je černý (O kosmos hino kalo) opět užívala archivů Muzea romské kultury, z velké části byla také ale tvořena současným uměním vytvořeným během uměleckého sympozia romských umělců ze střední a východní Evropy, které zorganizovala také Gažiová. Samotný název výstavy odkazoval k afrofuturistické naději ve vesmírné diaspoře a myšlenka Romafuturisma zde byla stěžejním bodem jak pro autorku projektu, tak umělce, jež se účastnili sympozia.
Posledním významným projektem Ladi Gažiové je Knihovna Romafuturismo, která byla otevřena v roce 2018 v pražském tranzitu. Shromažďuje literární díla evropských Romů, ale také díla pojednávající o útlaku a diskriminaci jiných skupin. Následující rok se knihovna přesunula na mostecké sídliště Chanov a pro větší míru přístupnosti byla přejmenována na Knihovnu Josefa Serinka. Knihovna Romafuturismo však nadále funguje jako platforma, která zprostředkovává kulturní program, týkající se romského etnika.
Natálie Drtinová
