V prostorech, kde se vystavuje umění, se chováme určitým způsobem – tiše, uvolněně, občas se zamyslíme nebo vyjádříme svůj názor. Chování, které se od těchto norem odchyluje, je považováno za nevhodné. Je snadné následovat vzorce, chovat se podle nich a stagnovat. Co se ale stane, když dílo vyvolá úplně jinou reakci, když se cítíme nepříjemně, nervózně nebo se dokonce zasmějeme? Pro tuto výstavu se Barbora Fastrová pokouší vytvořit, rámovat určitou situaci pro diváka – galerii – a okamžitě ji rozbít, umožnit nestabilitu a vznik nové situace nebo momentu. Situace v tomto případě může být krátký okamžik, nával pocitů, pohled nejistoty – možná zdánlivě nepatrné „události“, které narušují naši realitu a přetvářejí ji. Slavoj Žižek ve své nedávné knize Event definuje, že základním rysem události je překvapivé objevení se něčeho nového, co podrývá všechny stabilní schémata. Smích v galerii se o to právě snaží.
