Přednášky

Sýrie: Tajná vládní likvidační kampaň ve věznici Sajdnájá

Od vypuknutí konfliktu v Sýrii uplynulo už 7 let. Nepřehledná válka mezi desítkami stran už vyhnala z domovů přes 5,5 milionu lidí, 400 tisíc zemřelo. Civilisté trpí nejen v Ghútě nebo Afrínu. Výzkumníci Amnesty International odhalili kampaň syrské vlády, při které dochází k nezákonným popravám ve vězení Sajdnájá. Mezi roky 2011 a 2015 tam byly i několikrát týdně popravovány skupiny 50 lidí. Během pěti let bylo takto zavražděno na 13 000 lidí, mnoho z nich byli civilisté, pravděpodobní odpůrci vlády. Zadržení trpí v nelidských podmínkách – běžné je opakované mučení a neustálý nedostatek jídla, vody, léků a lékařské péče. Zpráva dokládá, že bylo těmito vyhlazovacími taktikami zabito mnoho zadržených. Panuje důvodné podezření, že pokračují i v současnosti…

Přednáška přiblíží závěry výzkumné zprávy Amnesty odhalující způsoby mučení ve věznici Sajdnája. K jejímu vypracování napomohly i výsledky spolupráce Amnesty International s Forensic Architecture, která vedla k vytvoření volně přístupné interaktivní webové aplikace (saydnaya.amnesty.org). Výklad se také dotkne aktuálního dění v Sýrii a důsledků, které má tamní krize na Evropu včetně Česka.

PřednášíMartina Pařízková, tisková mluvčí Amnesty International v České republice.

Amnesty Internationalje největší lidskoprávní organizace na světě. Je hnutím 7 milionů lidí ze 150 zemí, kterým není lhostejné porušování lidských práv, a chtějí se mu postavit. Proto vedou kampaně, pořádají veřejné akce, zastávají se obětí bezpráví a usilují o systémové změny. Práce Amnesty je založena na spolehlivém výzkumu. Výsledků dosahuje i díky autoritě, kterou získala během více než 50 let své činnosti. V roce 1977 obdržela Nobelovu cenu míru.

placeVI PER
tags
castMartina Pařízková
cameraDavid Přílučík
soundDavid Přílučík
editingDavid Přílučík
categoryPřednášky
published28. 6. 2018
languageČesky / English
embedlink icon
arrow down
related
Sýrie: Tajná vládní likvidační kampaň ve věznici Sajdnájá
Lekce mezinárodně známého ukrajinského umělce Nikity Kadana na Akademii výtvarných umění byla uvedena a doprovozena debatou s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem. Kadan žije a tvoří v Kyjevě. Pracuje s různými médii, včetně instalace, sochařství, malby a koláže.
Jméno Pérák bylo utvořeno z obecného názvu pero, respektive péro a přípony -ák, často odvozující hovorová pojmenování. Jméno bylo motivováno nápadným znakem, tedy péry - ocelovými pružinami na nohou, pomocí kterých dokázal tento kreslený charakter zdolat i ty největší překážky. Stopy legendárního fantoma, který se poprvé objevil v roce 1946, jsou v české vizuální kultuře patrné více jak sedmdesát let.
Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.