Přednášky

Umělá inteligence a dějiny umění

Aniž bychom si toho byli vědomi, umělou inteligenci (Artificial Intelligence – AI) většina z nás používá na denní bázi již řadu let, například v podobě internetových překladačů či cestovních navigací. Po spuštění programu ChatGPT v listopadu 2022 si ovšem rozvoj umělé inteligence získal světovou pozornost, otevřel se široké veřejnosti, a odborná obec nevyhnutelně čelí zásadním otázkám týkajících se původnosti, autenticity a ověřitelnosti informací.

Tato výzva se týká všech generací napříč obory a činnostmi lidského snažení, včetně dějin umění. Proto se i my, historici a historičky umění, musíme ptát, jak zacházet s novými nástroji pro výzkum a akademickou práci, pro výuku dějin umění i pro kurátorskou praxi. Na všech univerzitách a uměleckých školách u nás i v zahraničí vznikají průběžně aktualizované metodiky pro práci s AI, v interakci s mezinárodními směrnicemi. Jediná cesta, jak minimalizovat hrozby spojené s AI, je naše schopnost orientovat se v jejím vývoji a kriticky s ní pracovat. 

V čem může být AI užitečná pro dějiny umění? V jakých oblastech již kolegové s AI pracují? Kde a jak se lze informovat a učit novým dovednostem? Jaké jsou klady a zápory práce s AI? 

Odborný program Valné hromady Uměleckohistorické společnosti se v roce 2025 zaměřil na základní orientaci v tématu a konkretizaci vybraných příkladů z praxe. Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D., metodik výukových inovací z Masarykovy univerzity v Brně, nás seznámil s aktuálním stavem vývoje Ing. arch. Mgr. Josef Holeček z pražské ČVUT uvedl příklady zapojení AI do výuky dějin architektury. Doc. RNDr. Barbara Zitová, Ph. D., z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., nás seznámila s příklady práce s digitalizovanými obrazovými soubory a hledání skrytých souvislostí. Mgr. Lukáš Pilka, Ph.D., představil možnosti práce s digitalizovanými muzejními sbírkami a Mgr. Štěpán Lars Laichter otevřel některé etické otázky spojené s užíváním umělé inteligence. 

Následovala debata, ve které všichni přednášející a Mgr. Jitka Šosová Ph.D., prorektorka z pražské UMPRUM, debatovali o kladech, záporech a etických otázkách tohoto technologického pokroku.

Martina Hrabová

 

organizátor akce: Uměleckohistorická společnost 

místoNárodní technické muzeum
tagy
účinkujícíBarbara Zitová , Lukáš Pilka , Martina Hrabová, Josef Holeček , Jitka Šosová, Štěpán Lars Laichter, Jakub Havlíček
kameraLucie Doležalová
zvukLucie Doležalová
střihLucie Doležalová
kategoriePřednášky
publikováno15. 8. 2025
délka02:13:18
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Umělá inteligence a dějiny umění
Klíčový význam akcelerujícího rozvoje umělé inteligence a jiných digitálních systémů spočívá v tom, že nám dovolují nově rozpoznat pluralitu dalších forem mimo-lidské inteligence, kterými jsme byli “tajně” obklopeni celou dobu. Potřebovali jsme vynalézt myslící stroje, abychom si všimli, že všechno kolem nás myslí.
Conceptualized by Zbyněk Baladrán, Vít Bohal, Dustin Breitling and Václav Janoščík, the conference brings together theorists, artists and organizers who collaborate and elaborate on their visions in order to discover junctures of overlap for thinking about the emancipatory potentials of the future.