umělecký výzkum 53 výsledků

umělecký výzkum
Denis Kozerawski, Peter Sit, Andrej Žabkay + 2 more
Ačkoliv hovoří vždy jedna osoba, ostatní jsou u toho a svým mlčením tuto promluvu ukotvují. Povaha pouta, které spojuje tyto jednotlivce – dvě ženy a tři muže – není zkraje jasná: jsou to přátelé, kolegové, spolupracovníci? Nebo soudruhové a soudružky? Troufneme si dnes přihlásit se k tomuto označení bez pejorativního nebo parodického záměru? Soudruh znamená doslova “druh ve společné věci”. Jenže co je to za věc?
Rotor
Netradičním přístupem k práci s kontextem, materiály, ale i k recyklaci se vyznačuje vlámské studio ROTOR. Kancelář se zabývá výzkumem využívání odpadu či elementů ze staveb či demolic, ze kterých vyvíjejí nové materiály a prvky. V Bruselu také provozují obchod, kde prodávají artefakty ze staveb různého stáří, které se jim podaří získat a které by jinak skončily na skládce.
Barbora Šimková
V tvorbě Šimkové se její vlastní nejisté společenské postavení a prekarita stává východiskem tvorby jako společenský symptom, který zkoumá skrze obraz, performance nebo skrze kolektivní instalace a různé institucionální intervence.
Artyčok.tv in collaboration with Are is bringing a selection of lectures and presentations from the field of contemporary art scene in Greece.
Adam Vačkář, Noemi Smolíková, Tereza Stehlíková
Jsme dostatečně aktivní tváří v tvář rozsahu současných planetárních a environmentálních problémů? Kam směřujeme ve svých myšlenkách a činech? Jak můžeme změnit své návyky, abychom chránili naše (životní) prostředí?
Madeleine Andresson
Andresson si hraje s rigidností jazyka akademického světa, který používá s nadsázkou a promítá s žoviálním přednesem plným sexuálního harašení a misogynních poznámek. Autorka nabourává naše hranice – tak jako nabourává hranice sexuálních podtextů a skrytých projevů ve způsobu komunikace maskulinního pop světa. Intuitivně řadí s určitou obscénností sobě podobné vizuální klíče, které jsou protikladem dvou světů.
Joseph Giacona, Karim Samuels, Alexandra Mason + 1 more
In their own words, the text is, “the work of ANON. We are a collective of ‘Other.’ Some of us are sex workers, some immigrants, many of us queer. There are even a few privileged white cucks amongst us. Never the less, ANON is largely the work and brainchild of people of color (PoC). Our social disciplines are as varied as our identities: from journalists to dominatrixes. ANON are the intellectual cousins of #BlackLivesMatter divorced from liberalism.”
Jonas Staal
Pro pochopení vzestupu nových forem autoritarianismu je klíčovým nástrojem studium propagandy, je třeba se však podívat i na zvláštní roli, kterou zaujímá propagandistické umění. Jak přispěla imaginace umění, divadla, filmu, designu, architektury a dokonce i her k imaginaci autoritariánské? A lze si představit různé formy populárního a emancipačního propagandistického umění, jak se staví na obranu jiného světonázoru?
Jakub Kučera
Centrum pro regenerativní umění se nachází v historickém Červeném mlýně a funguje jako alternativní kulturní prostor a domov aktivní komunity umělců, aktivistů, zemědělců, a kreativců, kteří spravují místní ekosystém. Buduje kulturní diskurz prostřednictvím kreativity, výzkumu, širší veřejnosti, zážitkového učení a vzdělávání.
Jan Rousek, Tomáš Vobořil, Ondřej Doskočil
Slovům, která se stanou oblíbená ve světě umění, se často děje, že rychle přepadnou z jedné strany hrany na druhou. Samotná slova za to ale nemůžou. Některá z nich mají imaginativní moc, jež přesahuje jejich reálný význam. Stává se z nich zaklínadlo, které tíhou své imaginace překlopí slova za hranu sebe vyprázdnění. Dekolonizace je jedním z takových.
Jasmina Metwaly
Jak mluvíme o zákonu? Uzákonění práva je sociální konstrukt, který vzniká před zákonem samotným a po jeho fikci. Jako socializované přízraky registrují naše kolektivní mysli navzájem své kódy, a to prostřednictvím metodických vzorců sebepovyšování lidí.
The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.
Jan Rousek
Video chápe autor jako součást dekolonizačního procesu v rámci historie československé kinematografie. Jeho konceptuální metoda práce je založena na dekonstrukci a reinterpretaci původních scén z československých filmů Křik (Jaromil Jireš, 1963), Jak básníci přichází o iluze (Dušan Klein, 1984) a Dědictví aneb Kurvahošigutntag (Věra Chytilová, 1992). Ve všech vystupují stereotypně zachycené černošské postavy.
Kamila Valešová, Michaela Cagáňová
Otázku, ktorú si posledný rok kladieme je, či môžu byť vône a pachy použité ako nástroj rozprávania príbehov? Sociológia a politika vôní sú nepreskúmanou témou, a ani vône nemôžu uniknúť striktným nálepkám a rodovým stereotypom. Primárne ale pre nás pachy reprezentujú medzidruhovosť a viac-než-ľudské vnímanie, keďže zvieratá a rastlinstvo používajú vôňu ako primárny spôsob komunikácie bez použitia jazyka.
Kader Attia
Kader Attia se zabývá koloniální a postkoloniální minulostí, citlivě odkrývá komplikované a „nevyvážené“ vztahy mezi západním a ne-západním světem a zkoumá jejich vzájemnou kulturní, politickou, společenskou a technologickou výměnu. Dlouhodobě se ve své tvorbě vrací k architektuře, zejména k prostředí, které architektura vytváří, společně s jejím prostorovým a politickým rozměrem.
Jiří Anger, Veronika Hanáková
S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?
Tomáš Vobořil
Alibi čechoslováků, které je historicky vyvazuje ze zodpovědnosti za éru evropského kolonialismu, se povážlivě narušuje, pokud podrobněji nahlédneme některé epizody československé historie a revidujeme postoj, který občané Československa ke koloniím a kolonizovaným zaujímali, jaké orientalizující představy vytvářeli. A nejedná se zdaleka pouze o postoj vůči lidem a kulturám mimoevropským, ale také v rámci Evropy samotné, jak ve svém díle dokládá Vobořil.
Anton Vidokle
Anton Vidokle je typ umelca u ktorého by sa mohlo zdať, že neprodukuje veľa umenia, aspoň nie v klasickom, materiálnom zmysle produkcie umenia. Vidokla zaujíma umenie ako prostriedok dozvedať sa o svete v ktorom žijeme čo najviac, skúmať ho.