Reportáže

WALL DIAGRAMS FROM 1990s AND EARLY 2000s

Liam Gillick v Domě umění v Českých Budějovicích představil instalaci Wall Diagrams From The 1990s and Early 2000s, která sice má retrospektivní charakter, ale přesto je autonomním site-specific projektem.
  
Projekt je v souvislosti s ostatním dílem ze spektakulárního hlediska nezvykle střídmý. Kurátor výstavy Michal Škoda instalaci vykládá jako strukturu spojující několik atributů, zejména historizujících, například raněkřesťanské vzorce transformované do interiérového designu, střet koncepcí moderny s postmodernou či citace foyeru letiště v Amsterdamu. Interpretační rámec Gillickova díla je vysoce intelektuální, což prokázal i v expozici pro Dům umění. Projekt je první sólo výstavou umělce nejen v České republice, nýbrž i ve východní Evropě.
Liam Gillick tvoří soustavně od konce 80. let platformy a další, převážně textové struktury a je autorem uvažujícím v širších politických intencích. Výtvarným vývodem jeho úvah může být minimalizovaná kostra sektorového nábytku nebo složité textové instalace či práce zcela multiplicitní formy; přkladem jsou jeho platformy. Liam Gillick zkoumá politicko-historicko-sociální praxi. Ač je anglické národnosti a působí především v New Yorku, byl umělcem zastoupeným na 53. benátském bienále v německém pavilonu projektem How are you going to behave? A kitchen cat speaks. Gillick jako by vynalezl univerzální klíč pro své dokonalé instalace, pro své apropriované textové rámce, jako by se stával galerijním umělcem. Pracuje se jmény a pojmy, které jsou silně kontextuální, ale ze širšího pohledu veřejnosti nejsou konotace nosné.

Jan Brož

umělciLiam Gillick
kurátorMichal Škoda
místoDům umění České Budějovice
tagy
kameraJan Brož
zvukJan Brož
střihJan Brož
interviewJan Brož
kategorieReportáže
publikováno2. 1. 2010
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
WALL DIAGRAMS FROM 1990s AND EARLY 2000s
Médium malby se na poli umělecké teorie částečně stáhlo do pozadí. Po začátku nového milénia jsme hovořili o dematerializaci malby, avšak v současné době se zdá, že se malba navrací znovu na plátno do své materiálnosti. Souvislá vrstva navazuje na tradici diskuzí o malbě (sympozium v 90. letech na AVU a další), která je velmi důležitá pro budoucí reflexi naší současnosti, ale též aktuální tvorbu.
Výstava Šedá cihla 34/1993, pokračovala v typu uměleckého salonu, 34 umělců narozených v letech 1941–1964 vybrala odborná jury složená z Jany Geržové, Mahuleny Nešlehové a Petra Nedomy. Úspěšná letní výstava probíhala v prostorách Galerie U Bílého jednorožce na náměstí v Klatovech a v exteriéru hradu a interiéru zámku Klenová.