Sympozia 23 výsledků

Sympozia
Záznam třídenní setkání organizované skupinou Pastvina, které se zaměřilo na management chovu, práva pastevců a pastevkyň a jejich zvířat, zachování pastevecké kultury, regenerace ekosystémů a vytvoření platformy pro budoucí spolupráci.
Jakou budoucnost můžeme spoluutvářet s rostlinami? Od koloniální těžby k obnově a péči, od vědecké taxonomie k příbuzenství — svět rostlin odedávna formuje samotné základy lidského života.
Letní seminář Potulné univerzity přírody je každoročně organizován spolkem Pilgirm. Po letech strávených v různých venkovských oblastech se v srpnu 2024 uskutečnila tato týdenní akce v Praze na Toulcově dvoře a nesla název „Od antropocénu k symbiocénu aneb cesty k civilizaci, která podporuje život“. Část přednáškového programu byla zdokumentována a publikujeme ji společně s širším představením aktivit spolku Pilgrim.
Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.
Část lidstva se spoléhá na technologie, které nám mohou pomoci udržet zodpovědný vztah mezi naší přítomností, minulostí a budoucností. Jiná část se budoucnosti, ve které superinteligence převezme řízení světa, obává. Skrze druhismus sledujeme, jak lidský tvor rozdělil rodinu zvířat, vyčlenil se z ní a nadřadil se jí. Také umělou inteligenci, kterou stvořil, zařadil do oblasti “jiného”.
Z Ukrajiny uprchly před válkou miliony lidí, mnozí z nich jsou umělci, kurátoři a další kulturní pracovníci. Na pomoc jim vznikly různé iniciativy a organizační sítě a řada uměleckých institucí a rezidenčních programů jim vyšla vstříc.
Lidé v kultuře často pracují na krátkodobé dohody nebo jako OSVČ bez sociálních jistot, za nízké platy a bez vidiny odpočinku v důchodu. Práce v kultuře a umělecká tvorba ale takto vypadat nemusí – po celé Evropě existují příklady státní podpory umělců a umělkyň a iniciativy, které usilují o lepší pracovní podmínky.
Adam Vačkář, Noemi Smolíková, Tereza Stehlíková
Jsme dostatečně aktivní tváří v tvář rozsahu současných planetárních a environmentálních problémů? Kam směřujeme ve svých myšlenkách a činech? Jak můžeme změnit své návyky, abychom chránili naše (životní) prostředí?
Paul Rajakovics, Barbara Holub, transparadiso + 2 more
Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.
Tomáš Pospiszyl, Tomáš Glanc, Anežka Bartlová + 3 more
Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.
heart icon 2