Reportáže 1249 výsledků

Reportáže

Pokud vytvářím nějaký soubor, většinou pak hledám a umocňuji nějakou vlastní emoci či zkušenost v prostředí kolem sebe. Většina snímků je předem vysledovaná nebo částečně inscenovaná.
Výstava s využitím dokumentačních formátů či reinstalací představuje umělecká díla, která byla primárně koncipována pro veřejný prostor a aktivně reagovala na společenskou situaci ovlivňující, determinující nebo rozvíjející charakter konkrétní lokality a kvalitu jejího využití komunitou.
Lidé této verze budoucnosti nejsou nazíráni jako specifické a samostatně se rozhodující osobnosti, ale naopak jako jednotky deterministicky podřízené přísné kategorizaci. To s sebou nevyhnutelně nese oslabení mezilidských vztahů, jež ukazuje, že krutým důsledkem racionalizace společnosti je nemožnost lidského štěstí.
V roce 1969 se několik hippies usadilo na ostrově Kauai na Havaji, kde postupně vznikla širší komunita lidí. Základ tvořili mladí Američané z pevniny, stíhaní za potulku. Komunita tu fungovala a rozrůstala se celých osm let. Skládala se ze širokého spektra lidí od zmíněných hippies přes surfaře, volnomyšlenkářské rodiny až po veterány z Vietnamu.
Bronzové skořápky nejsou neseny přímo rozevřenými konci elipsy. Kovová konstrukce, která na podlaze ještě mluví exaktní řečí techniky, problematizovanou jen lehkým vlněním své trajektorie, se při pohybu vzhůru zužuje a její charakter se tak proměňuje.
Výstava Květek je vším, čím květina může být – znamením růstu i předzvěstí úpadku, opulentní férií i usebraným gestem, kulturním významem i nevkusnou poznámkou, sebevědomou ženou i pýřícím se mužem, nespoutanou radostí i sklonem ke smutku.
K tomu, abychom mohli začít hledat strategii, která by pracovala s konceptem limitů, je nejprve třeba položit si několik otázek. Co jsou vlastně meze? Jsou to překážky? Nebo příležitost soustředit se na to, na čem skutečně záleží? Nebo se jedná o produktivní omezení? Kolik různých typů mezí existuje? A kolik je způsobů, jak je legitimně překonat? Jdou meze striktně proti růstu? Je růst vůbec potřebný?
Výstava je sborem hlasů, který je někdy harmonický a jindy kakofonický a který hledá cesty, jimiž je možné zpochybnit zažité příběhy o zcela soběstačných hrdinských postavách, jež dokážou vyvinout mimořádné úsilí ke zdolávání nepřízně osudu. Odkud pochází rčení, že co nás nezabije, to nás – a za jakou cenu – posílí?
Nejen, že jsme s těly (sloupy, figurami, černými tvory) konfrontování jako s vnějškem, který se nabízí naší smyslové zkušenosti. Jak u Kryštofa, tak u Anetty a Aleksandry je zároveň v jejich objektech přítomný nárok na to, abychom se s „jejich“ těly seznámili zevnitř. To je už trochu komplikovanější představa a je to zároveň moment, v němž se jejich práce snad nejlépe potkávají a zároveň docela zásadně rozchází.
16 heart icon 18 19 ...105