Reportáže

Acidus 2017

Španielsky umelec Jorge Peris predstavuje v Galérii Hit procesuálnu site specific inštaláciu Acidus 2017.
Experimentuje tu s elektrolýzou, kryštalizáciou soli a morskou biológiou, skúma vlastnosti salinity, rôznych rias a organizmov schopných žiť bez kyslíka. Prostredníctvom kyselín, minerálov, oxidov kovov, ktoré sú výsledkom elektrolýzy a biologických procesov morského plantktónu (žiabronôžka soľná) umelec vyživuje odumreté korene stromov a rastlín, pokúšajúc sa ich vzkriesiť. Jorge Peris dlhodobo pracuje s rôznymi chemickými a biologickými procesmi. Jeho diela možno chápať ako apely na hrozby ekologických katastrof. Vo svojich umeleckých projektoch skúma organizmy, ktoré žijú v nehostinných podmienkach slaných prostredí. Vytvára nové ekosystémy, ktoré slúžia ako metafory života. Jorge Peris skúma prostredie, ktoré nás obklopuje v mnohých aspektoch (vo fyzickom, psychickom, etickom či fenomenologickom zmysle), akoby sa jednalo o živú bytosť. Skúma všetky možnosti jeho premeny. Prostredníctvom transformácie, ale aj ničivých zásahov (korózia) dochádza napokon k bodu úplného zničenia daného prostredia, ktorý je východiskom k novej rovnováhe. Peris prostredníctvom svojich pracovných postupov premieňa výstavný priestor na archeologické nálezisko, ktoré odhaľuje predchádzajúce životy v priestore. Zároveň však vytvára víziu toho, čo by bolo potrebné zachrániť pre budúcnosť. Peris zaobchádza s priestormi, ktoré nás obklopujú ako s metaforami pre organizmus. Rovnako ako telo, i jeho prostredia pôsobením času starnú, menia sa, preskupujú. Umelec často pracuje s odpočítavaním času, kladúc dôraz na procesuálnosť svojich inštalácií.

umělciJorge Peris
kurátorLýdia Pribišová
místoGaleria HIT
tagy
účinkujícíLýdia Pribišová
kameraKata Mach, Tomáš Kmeť
zvukTomáš Kmeť
střihTomáš Kmeť
interviewKata Mach
překladPalo Fabuš
kategorieReportáže
publikováno23. 10. 2017
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Acidus 2017
Co dělat, když můžeme nedělat nic? Vazby, pouta, sevření a hádky jsou metody porozumění. Pozvaní hosté chápou význam důvěry, lásky a zájmu jako klíčových součástí formování think tanků, pracovních skupin a dalších kolektivů zaměřených na výměnu znalostí. Jak se tento způsob jednání liší od protekce? Hlavním cílem zde není korumpovat moc prostřednictvím vztahů, ale vztahy vytvářet za účelem znovuzískání vzájemné relevance.
V současné době se setkáváme s tím, že o těchto změnách a katastrofách slyšíme v regionální veřejné debatě mluvit lidi z vědy, úřadů nebo politiky, kteří pro popis probíhajících změn a blížících se katastrof využívají autoritu expertních obrazů. Obrazy vymykající se zavedeným normám vědecké reprezentace ve veřejném prostoru nevidíme, a hlasy těch, jichž se tyto změny bezprostředně dotýkají, je slyšet ve veřejné debatě buď málo, nebo vůbec. Přítomnost planety jako aktivní síly produkující vlastní obrazy a způsoby jejich sdílení ale dává moc právě těmto alternativním hlasům, jazykům a obrazům.
Zážitkový a zábavný aspekt hry nabízí možný způsob, jak lze čelit složitým souvislostem ekologických katastrof v moderním městském prostředí, kde nás často dusí pocity viny a bezmoci. Jak můžeme posílit celkovou odolnost ohřívajícího se města, namísto neustálého zpětného napravování těchto změn? Jak se tyto problémy zhmotňují v životě obyvatel Prahy a co to znamená pro ekosystémy města?