Reportáže

RICHARD LOSKOT: ASYNCHRONIZACE

Richard Loskot sa v tejto špecifickej inštalácii zaoberal časom a priestorom, a to konkrétne sledovaním odleskov a lúčov slnka dopadajúcich v priestore Galérie Jelení. Tie sledoval niekoľko dní a následne nahradzoval svetlom diaprojektoru, pričom ale rozbíjal ich pôvodné časové poradie. Snahou bolo narušiť tento uzavretý systém  a časový sled prvkom náhody, ktorá by prichádzala zvonku. Aby vytvoril skutočnú náhodu, a nie nepravú náhodu akú používa počítač, vytvoril prepojenie, v ktorom rádio neustálym preladzovaním frekvencií určuje náhodný sled snímkov diaprojektorov. Divák v tomto priestore výsledne stráca prehľad, čas sa mu rôzne mihá a preskakuje, takže dostáva so do podivnej obrazovo-kakofonickej nálady.

umělciRichard Loskot
kurátorDominik Lang
místoGalerie Jelení
tagy
kameraErik Sikora
zvukErik Sikora
střihErik Sikora
interviewErik Sikora
překladZuzana Frantíková
kategorieReportáže
publikováno13. 5. 2010
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
RICHARD LOSKOT: ASYNCHRONIZACE
Architektka a investigativní novinářka Alison Killing v přednášce představuje metodiku a výsledky výzkumu – mapování detenčních táborů pro Ujgury a další muslimské menšiny v Číně, za které byl její tým v roce 2021 oceněn Pulitzerovou cenou. Projekt odkryl detaily o masovém zadržování těchto skupin v tzv. „převýchovných“ táborech, které čínská vláda oficiálně popírá nebo bagatelizuje.
Díla prezentovaná na výstavě chápou pustinu nikoli jako stav prázdnoty, ale jako dynamický proces. Neusilují o jednoznačné pojmenování, ale spíše o naslouchání tomu, co přetrvává po ztrátě smyslu – ať už ve vysychajících vztazích, drolících se strukturách nebo ve zploštělém jazyce současných médií.
Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.