Diskuze

Meze pohybu a sbírkové instituce

Druhá ze série diskuzí v rámci projektu Neklid obrazu II: Meze pohybu navazuje na předchozí debatu, která proběhla v etc. galerii a věnovala se podmínkám vzniku, šíření a uchovávání pohyblivého obrazu. Setkání se tentokrát zaměří na perspektivu veřejných sbírkových institucí a na jejich roli, kterou by v síti vztahů mezi umělkyněmi, umělci, nezávislými i soukromými institucemi a uměleckým trhem mohly a měly zastávat.

V rámci diskuze, které se zúčastní Jitka Hlaváčková (GHMP), Ondřej Chrobák (MG), Michal Novotný (NGP), Sylva Poláková (NFA), František Zachoval (GMU) a jako respondentka Vjera Borozan (Artyčok.TV), se budeme ptát na to, jak dané instituce přistupují k audiovizuálním dílům a zejména jejich akvizicím.

Existuje v jejich provozu vize a případně koncepční plán, který by reflektoval proměňující se technologické podmínky současného umění? A jaké formy institucionální péče o pohyblivý obraz by tyto instituce vůbec měly nabízet? Jde o podporu při produkci, vystavování, uchovávání? Jak vypadají smluvní vztahy mezi nimi, autory a autorkami?

Diskuze, kterou moderuje spoluautor výstavního projektu Meze pohybu Matěj Strnad, se konala v rámci dlouhodobého zájmu etc. galerie o pohyblivý obraz a měla by napomoci k vytvoření manuálu, zahrnujícího konkrétní strategie a postupy v jednání s tímto médiem.

kurátorAnna Remešová, Matěj Strnad, Kryštof Pešek
místoAVU v Praze
tagy
účinkujícíAlžběta Bačíková, Vjera Borozan, František Zachoval, Sylva Poláková, Jitka Hlaváčková, Matěj Strnad, Michal Novotný, Ondřej Chrobák
kameraDavid Přílučík
zvukDavid Přílučík
střihDavid Přílučík
organizátorgalerie etc.
kategorieDiskuze
publikováno14. 7. 2019
délka02:01:37
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Meze pohybu a sbírkové instituce
Architektka a investigativní novinářka Alison Killing v přednášce představuje metodiku a výsledky výzkumu – mapování detenčních táborů pro Ujgury a další muslimské menšiny v Číně, za které byl její tým v roce 2021 oceněn Pulitzerovou cenou. Projekt odkryl detaily o masovém zadržování těchto skupin v tzv. „převýchovných“ táborech, které čínská vláda oficiálně popírá nebo bagatelizuje.
Mini-sympozium „Bauhaus a funkcionalismus“ zkoumá recepci a interpretaci vzniku a rozkvětu funkcionalismu v Československu v meziválečném období, kontakty s Bauhausem v Německu. Osoba předního teoretika modernistické avantgardy Karla Teigeho a jeho pedagogického působení na Bauhausu je exemplárním příkladem networku a vzájemných kontaktů.