Reportáže

Compassion Fatigue Is Over

Dokážeme najít a definovat, jaké limity má náš soucit? Diskuze o limitech soucitu nabrala v posledních letech značné obrátky. Naše pozornost je neustále uzurpovaná nekončícím proudem zpravodajských relací. Psychická a mentální kapacita člověka je vnímat má ale své jasné hranice. Požadavky, které od nás informovanost očekává, jsou doslova nadlidské. Přesto cítíme nutnost být stále v obraze a aktuální zprávy považujeme za nezbytnost. Proto mnoho lidí hovoří o tzv. únavě ze soucitu, tedy stavu mysli, kdy každou další palčivou zprávu vnímáme už jen s vyčerpanou rezignací.

Compassion Fatigue Is Over představuje další krok v dlouhodobé dramaturgii galerie, nazvané Rudolfinum_Time-Based. Série narativních videí a filmů, po boku architektonických intervencí, směřuje svoji pozornost k množině klíčových témat naší současnosti. Věnuje se otázkám rasové nesnášenlivosti, pracovního vykořisťování, přehodnocení historických narativů, sexuality, genderu, padlých i znovu nalezených utopií nebo abstraktního myšlení coby nutné podmínky pro jakoukoli racionální soudnost. V protikladu ke křiklavé vtíravosti každodenní mediální reality nabízí výstava prostor pro klidné strávení interpretací daných témat skupinou renomovaných mezinárodních umělců. Umožňuje tak divákům úplně jiný typ pozornosti a pomalejšího vnímání než je možné v běžném denním spěchu mimo bezpečný prostor galerie.

umělciCandice Breitz, Aleksandra Vajd, Naeem Mohaiemen, Jeremy Shaw, Hito Steyerl, Anna Daučíková, Anetta Mona Chisa, Haris Epaminonda
kurátorPetr Nedoma, Jen Kratochvil
místoGalerie Rudolfinum
tagy
účinkujícíJen Kratochvil
kameraIvan Svoboda
zvukIvan Svoboda
střihIvan Svoboda
interviewIvan Svoboda
překladDeana Kolenčíková
kategorieReportáže
publikováno24. 3. 2021
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Compassion Fatigue Is Over
The group exhibition presents works in different media by emerging artists from Czech Republic, Poland and Germany that refer to folk and indigenous traditions, beliefs and crafts, magical thinking and animism, using the language of poetry, speculative theories and storytelling. Using these various approaches and narratives the artists explore topics related to letting go, unlearning, loss or mourning in the context of the individual and collective traumas.
Snímky, které pro letošní projekci vybral psychoterapeut a psycholog Adam Táborský, nechávají nahlédnout do prostoru, kde se duševní zdraví stává zdrojem inspirace, obnaženou zranitelností, přiznanou zbraní i místem zpovědi a úlevy.