Videoarchiv VVP AVU

GALERIE VÁCLAVA ŠPÁLY V PRAZE, VERNISÁŽ VÝSTAV VLADIMÍRA SKREPLA A MÍLY PRESLOVÉ

Video zachycuje atmosféru vernisáží v jedné z nejvýznamnějších českých galerií té doby. Záběry na exteriér Galerie Václava Špály z Národní třídy střídá informace o podobě výstavy Vladimíra Skrepla, fragmenty úvodních slov a performance Dependent Dance Company Petra Záveského.

Záznam končí banálními hovory vedenými na závěr vernisáže v již takřka prázdné galerii.

Výstavu Vladimíra Skrepla zahájil kurátor galerie Jaroslav Krbůšek, o výstavě Žena v domácnosti Míly Preslové, která se odehrála v přízemí v tehdejší Galerii Malá Špálovka, promluvila Jana Ševčíková z Akademie výtvarných umění. Na záznamu se také objevují Josef Bolf, Jiří Černický, Tomáš Císařovský, Martin Dostál, Pavla Gajdošíková, Anežka Hošková, Mário Chromý, Vilém Kabzan, Jiří Kovanda, Jarmila Kovandová, Alena Kotzmannová, Václav Magid, Jiří Matějů, Milan Mikuláštík, Jan Mucska, Míla Preslová, Petr Romanov, Markéta Vaňková, Jiří Ševčík, Jakub Špaňhel, Marek Ther, Ivan Vosecký a další. Vernisáž proběhla 7. 3. 2001.

Z archivu Vladimíra Skrepla, kamera Marcel Průcha, digitalizace z VHS VVP AVU.

V rubrice Okno do archivu pravidelně zveřejňuje Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze (VVP AVU) ve spolupráci s Artyčok.tv práce z videoarchivu VVP AVU. Výběr pro Artyčok.tv se zaměřuje na starší díla (materiály z konce 20. století), práce na pomezí videoartu, filmu a dokumentace, nebo i na čistě dokumentární materiály související s nedávným vývojem českého a slovenského výtvarného umění.

umělciVladimír Skrepl, Míla Preslová
kurátorSláva Sobotovičová, Terezie Nekvindová
místoGalerie Václava Špály
tagy
účinkujícíJana Ševčíková, Jaroslav Krbůšek
překladMarta Darom
kategorieVideoarchiv VVP AVU
publikováno15. 3. 2013
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
GALERIE VÁCLAVA ŠPÁLY V PRAZE, VERNISÁŽ VÝSTAV VLADIMÍRA SKREPLA A MÍLY PRESLOVÉ
Název „Pravda proti lásce vyznačuje záměr nahlédnout průběh studentských stávek na vybraných vysokých uměleckých školách na konci roku 1989 z ne zcela zažité perspektivy. Cílem výzkumu je přiblížit význačnost dění na daných institucích v širším rámci celostátní studentské stávky jakožto výrazného momentu takzvané sametové revoluce.