Videoarchiv VVP AVU

KONFRONTACE II V KRYMSKÉ

Pravděpodobně jediný filmový záznam z neoficiálních Konfrontací, výstav organizovaných studenty pražských vysokých uměleckých škol v letech 1984–1987. Druhá výstava ze šesti se konala v roce 1984 v domě pronajatém studentem AVU Petrem Petrem v Krymské ulici 21 v Praze-Vršovicích. Zúčastnili se jí studenti AVU, VŠUP a dva zahraniční stážisté, kteří pokryli nejen stěny domu, ale i prostory na dvorku a na pavlači. V 90. letech převedl Jiří David, jeden z iniciátorů Konfrontací, tento 8 mm film na VHS a doplnil jej hudbou. Záznam se tak ocitl na pomezí dokumentu a uměleckého filmu. Digitalizace z VHS VVP AVU.

Na Konfrontaci II vystavovali: Jan Antoš, Jan Bačkovský, Pavel Beneš, Ueli Binder, Richard Bobůrka, Michal Cihlář, Tomáš Císařovský, Jiří David, Stanislav Diviš, Niels Eric Gjerdevic, René Hora, Nina Kalinová, Jiří Kornatovský, Mario Kotrba, Michal Machat , Martin Mainer, Jan Merta, Aleš Najbrt, Mirka Němcová, Petr Nikl, Petr Petr, Otto Placht, Jiří Plieštik, Josef Pluhař, Michal Rajniš, Antonín Střížek, Kateřina Štenclová, Kryštof Trubáček, Petr Vaněček.

V rubrice Okno do archivu pravidelně zveřejňuje Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze (VVP AVU) ve spolupráci s Artyčok.tv práce z videoarchivu VVP AVU. Výběr pro Artyčok.tv se zaměřuje na starší díla (materiály z konce 20. století), práce na pomezí videoartu, filmu a dokumentace, nebo i na čistě dokumentární materiály související s nedávným vývojem českého a slovenského výtvarného umění.

 

 

 

 

umělciJiří David
kurátorSláva Sobotovičová, Blanka Švédová, Terezie Nekvindová
místoPraha
tagy
kameraJiří David
zvukJiří David
střihJiří David
kategorieVideoarchiv VVP AVU
publikováno10. 12. 2012
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
KONFRONTACE II V KRYMSKÉ
Lidé této verze budoucnosti nejsou nazíráni jako specifické a samostatně se rozhodující osobnosti, ale naopak jako jednotky deterministicky podřízené přísné kategorizaci. To s sebou nevyhnutelně nese oslabení mezilidských vztahů, jež ukazuje, že krutým důsledkem racionalizace společnosti je nemožnost lidského štěstí.
Ambroz se především v druhé polovině 70. let zabýval performancí, kterou vedle texů a fotografií někdy dokumentoval pomocí filmu a v roce 1980 dokonce videokamerou. Celá léta byl přesvědčen, že vlastní filmový záznam své performance Air z roku 1976. Když byl však daný filmový pás v roce 2016 digitalizován, ukázalo se, že obsahuje něco úplně jiného.
Bronzové skořápky nejsou neseny přímo rozevřenými konci elipsy. Kovová konstrukce, která na podlaze ještě mluví exaktní řečí techniky, problematizovanou jen lehkým vlněním své trajektorie, se při pohybu vzhůru zužuje a její charakter se tak proměňuje.