Význam Adolfa Loose spočívá nejen v originálním přístupu k architektonické produkci, ale i v kritickém pohledu na společnost přelomu 19. a 20. století. Loosův odstup od dobových konvencí byl formován jeho netradičním vzděláním, které namísto tehdy běžného studia na technice nebo akademii vyměnil za několik formativních let strávených v USA.
Nakolik je Loosova osobní zkušenost inspirativní pro adepty architektury na prahu 21. století?
Vendula Hnídková pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, kde se zabývá architekturou a designem 19. – 21. století. Napsala knihu Národní styl: kultura a politika, a loni se podílela na výstavě a monografii Jaroslava Horejce v GHMP. Letos by měla vyjít její práce Moskva 1937 – architektura a propaganda v západní perspektivě.
Cyklus připravil a moderuje Tomáš Pospiszyl.
