Profily

Loskot Richard

Richard Loskot (*1984) vytváří ve svých instalacích jakási novodobá technologická zátiší a subtilní prostorové kompozice. Těmi diváky průběžně informuje o svém dlouhodobém výzkumu „neviditelného“ a „toho, co nás přesahuje“.

Cílem portrétů mediálních umělců Michala Cába, Richarda Loskota a Michala Kindernaye je kromě představení jejich aktuální tvorby (a v několika momentech snad i zachycení kouzla jejich osobností), také zaznamenání důležitých rysů současné audio-vizuální scény. Prostřednictvím soustředěné práce s technologiemi a jejich dekonstrukcí a kritikou mapují prostředí a systémy, které vytvářejí nebo kterých jsou součástí. Tak s lehkostí (a někdy i náhodně) dospějí ke kritice samotné umělecké tvorby a současné společnosti. K tomu jim dopomáhá schopnost spolupracovat, otveřený software, příroda, vesmír, hluk, bůh a vítr.

Barbora Šedivá (kurátorka zářijového vydání profilů)

 

umělciRichard Loskot
kurátorBarbora Šedivá
místoČeská republika
tagy
účinkujícíRichard Loskot
kameraEva Jiřička
zvukEva Jiřička
střihEva Jiřička
interviewEva Jiřička
překladEva Maršíková
kategorieProfily
publikováno11. 9. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Loskot Richard
Dron dezertér, hlavní aktér A. W. O. L., výstavy autora Mikuláše Zimuly v Postpost gallery, představuje alegorii ambivalence ke slepé poslušnosti rozkazům a individuální odpovědnosti k hodnocení válečných zločinů.
Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
Pracovní rozpravy o hledání imaginace digitality s ústředním tématem: vypnutí počítače jako okamžik podvolení se.
Palo Fabuš a Luboš Svoboda se ve svých rozhovorech věnují úvahám o digitalitě, tomu, jak se o ní dá mluvit z perspektivy filozofie a poezie. Společný zájem na rozplétání současného myšlení, představivosti či řeči ovlivněné technologiemi krystalizuje v ostrém řezu vypínání počítače jako východisku pro definování osmózy prázdné statiky pokoje a počítačem roztočených tužeb.
Architektka a investigativní novinářka Alison Killing v přednášce představuje metodiku a výsledky výzkumu – mapování detenčních táborů pro Ujgury a další muslimské menšiny v Číně, za které byl její tým v roce 2021 oceněn Pulitzerovou cenou. Projekt odkryl detaily o masovém zadržování těchto skupin v tzv. „převýchovných“ táborech, které čínská vláda oficiálně popírá nebo bagatelizuje.