Přednášky

Město a divočina / Přežití městského parku

V první části přednáškového večera se představí Martin Schmitz, zástupce berlínského krajinářského ateliéru Loidl. Jeho přednáška s názvem Město a divočina se zabývá tématem divočiny v rámci městského prostředí: kde ji najít, jaké nástroje využít k její tvorbě a jak ji zachovat. Martin Schmitz uvádí, že divočina může být neplánovaný, spontánní a překvapivý prvek městské krajiny. Představí také přístup ateliéru Loidl k této problematice a ukáže, jak se snaží čelit významným globálním problémům, jako je ztráta biodiverzity nebo extrémní klimatické jevy, a jejich dopady na život ve městech.

Ve druhé části vystupuje zahradní designér a zahradník Ondřej Fous. Jeho přednáška s názvem Přežití městského parku se zaměřuje na zelené veřejné prostory a jejich transformaci v důsledku pandemie covid-19. Hlavními tématy jsou udržitelnost historických tradic a zvyklostí v parcích, a zabývá se také hledáním divočiny ve městě.

 

Martin Schmitz je součástí týmu Atelieru Loidl, kde společně s Leonardem Groschem pracují na návrzích a soutěžích na veřejná prostranství. Martin se zaměřuje na konceptuální práci a zajímá se o projekty, které mají ekologické a sociální cíle. V ateliéru Loidl působí od roku 2013 a zodpovídá za organizaci soutěží. Navíc od roku 2019 vyučuje na katedře krajinářské architektury a designu na LU Hannover a účastní se porot na různých univerzitách.

Atelier LOIDL je berlínský krajinářský ateliér, který se specializuje na přeměny opuštěných prostorů ve městech. Jedním z jejich významných projektů je přeměna parku na bývalém železničním kolejišti Gleisdreieck poblíž Potzdamer Platz v Berlíně. Tento park dlouho ležel ladem, nevyužitý. Nový návrh přinesl velkorysé, ale zároveň poetické a jednoduché řešení, které zahrnuje hřiště, sportoviště, komunitní zahrady a odpočinkové prostory. Ateliér má na kontě také několik ocenění a pravidelně se účastní architektonických soutěží, mimo jiné se podílel na návrhu Vltavské filharmonie ateliérů Barozzi a M1 Architekti, kteří se umístili na 2. místě,  na Slovensku  zaznamenal úspěch v Bratislavě, kde zvítězil v soutěži o podobu Námestí SNP a Kamenného náměstí. 

Ondřej Fous je zahradník, publicista, pedagog a autor krajinářských řešení.  Dlouhodobě se angažuje v tématu za obrodu a kvalitu zahradnického řemesla. Patří mezi řešitele krajinářské části revitalizace Čelakovského sadů a okolí Národního muzea v Praze nebo Moravského náměstí v Brně. Od roku 2005 pracuje na tváři zámeckého parku ve Mcelích. Dlouhodobě se soustřeďuje na problematiku obnovy vilových zahrad. Je autorem cyklu #stromnenidekorace zaměřujícího se na etiku života stromů ve městě. Založil „žurnál ze světa vytrvalosti“ pereny.eu podporující názorovou pluralitu. Ondřej Fous také vede projekt zahradnické alternativy Zámecké zahradnictví Ctěnice s každouroční perenářskou školou pro studenty krajinářské architektury a je aktivní v TRSEM – Trvalky Semanín, kde se věnuje výběru sortimentů vytrvalých zahradních rostlin.

místoCAMP
tagy
účinkujícíOndřej Fous, Martin Schmitz
kameraJan Vosýnek
zvukJan Vosýnek
střihJan Vosýnek
organizátorKRUH
playlistyKruh architektury
kategoriePřednášky
publikováno20. 5. 2024
délka01:26:35
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Město a divočina / Přežití městského parku
Markéta Adamcová se na výstavě zabývá tématy smrtelnosti, generačního traumatu a tělesné zranitelnosti. Její práce zdůrazňuje důležitost porozumění historii a rodinným konstelacím jakožto klíčovým faktorům pro pochopení našeho současného stavu a chování.
Randal Plunkett představuje jedinečný přístup k obnově divoké krajiny, nazvaný V-wilding. Ten kombinuje ekologické principy s veganskou filozofií a nabízí model udržitelné obnovy přírodních stanovišť. Dalibor Dostál se vedle toho zaměřil na návrat velkých kopytníků jako způsob obnovy biologické rozmanitosti, která dnes mizí bezprecedentní rychlostí.
Odcizení od přírody prožívá moderní člověk naší zeměpisné šířky s plným vědomím už několik generací. Žijeme se stresujícím pocitem, že cosi životně důležitého přecházíme, že v chodu podporujeme společnost, která přehlíží udržitelnost, a tudíž i možnost přežívání dalších generací všech živých druhů. Současný vývoj nám nepředvídatelným průběhem ročních období dává najevo i další posuny.