Reportáže

Na cestě k černé výpovědi, část 2: Terén

Na cestě k černé výpovědi, část 2: Terén, je projekt, který zkoumá černou výpověď prostřednictvím pečujících vztahů a uměleckého dialogu napříč černošskou diasporou. Zaměřuje se na různé způsoby, jimiž lze zachytit osobní zkušenost černošských umělkyň a umělců, a kriticky se staví k otázkám jako viditelnost, reprezentace a zapojení černošských osobností v českých uměleckých institucích.

Na cestě k černé výpovědi je dlouhodobý projekt londýnského uměleckého a kurátorského dua Languid Hands. Prostřednictvím filmu Na cestě k černé výpovědi: Modlitba/Protest/Mír, jenž je zároveň uměleckým dílem i kurátorským počinem, se tento projekt snaží dát prostor umělkyním, filozofům, spisovatelkám, posluchačům i řečnicím k tomu, aby reagovali na témata zachycená ve filmu a také aby dále zkoumali složitou povahu černošské výpovědi s ohledem na svou vlastní zkušenost. Během čtyř výstupů byly v Display prezentovány výstupy afro-českých umělkyň a dalších afro-českých osobností v odpovědi na film.

Důležitou součástí projektu byla Část 1 Orientace – online promítání filmu Rabz Lansiquot, nazvanéhokde jsme se to ocitli*y (2019), která navázala na rezidenci dvou afro-českých umělkyň, Natalie Perkof a Yvonne Mané Vácha v MeetFactory. V Terénu, tedy Části 2, tento projekt představí výstupy z této rezidence, v odezvě na témata zpracovaná v Na cestě k černé výpovědi: Modlitba/Protest/Mír, na jejich střetávání jako umělkyň a v odpovědi na dlouhodobý dialog s Languid Hands. V novém pohyblivém obrazu Natalie Perkof a Yvonne Mané Vácha se senegalský tanec stává prostředkem pro zachycení kolektivně sdílené vzpomínky.

Hana Janečková

umělciLanguid Hands, MELANINKIDS, Perkof Natalie, Yvonne Vácha
kurátorLanguid Hands, Hana Janečková, Zuzana Jakalová
místoGalerie Display
tagy
účinkujícíNatalie Perkof, Hana Janečková
kameraJiří Žák
zvukJiří Žák
střihJiří Žák
interviewJiří Žák
kategorieReportáže
publikováno19. 4. 2021
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Na cestě k černé výpovědi, část 2: Terén
Ladislava Gažiová je malířka, kurátorka a aktivistka, pocházející ze Slovenska a dlouhodobě žijící v Praze. Pro její ranou tvorbu je typická inspirace graffiti, užívání šablon a sprejů a práce se společenskými tématy. V posledních letech se však Gažiová věnuje spíše kurátorské práci, ve které jsou společenská témata, respektive téma romské menšiny, středobodem její práce.
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.
Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.