Neviditelná města

Neviditeľné mestá sú dlhodobým autorským projektom Lucie Mičíkovej, v ktorom sa zaoberá problematikou pamäti a z nej plynúcich asociácií. Vybudovala archív kresieb a nákresov detských bunkrov vytvorených na základe spomienok, ako architektonických archetypov, ktorých analógie nachádza v reálnej architektúre ako aj v utopických urbanistických projektoch

umělciLucie Mičíková
místoHotDock Gallery
tagy
účinkujícíLucie Mičíková
kameraPeter Barényi
zvukPeter Barényi
střihPeter Barényi
interviewPeter Barényi
překladEva Maršíková
publikováno23. 3. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Neviditelná města
V liniích kresby jsme zvyklí číst podobně, jako ve fyzických rysech lidské tváře. Z několika čar a bodů jsme schopni rozeznat nejen osobnost, ale také odhadnout, v jakém rozpoložení se právě nachází. Kreslené charaktery se staly běžnou součástí našeho vizuálního prostředí. Budeme z nich číst svědectví o našich vlastnostech a našem jednání, které se právě díky charakteru osvobozuje od tíhy osudového určení.
Co si “that person” myslí? Co se od ní/něj můžeme naučit? Co se nám snaží říct a proč? A o jakém typu systému, o jakém z mnoha světů? Jak je jí/jej možné probudit a za jakých podmínek k nám mluví skrze Mattova ústa? A můžeme s ní/ním mluvit my nebo “that person” vstupuje do interakce jen s bytostmi svého druhu? Jaké to je nemuset se zpovídat z toho, jakého jste věku, pohlaví a jaké další výhody svět, který obývá “that person” nabízí? Které z pater vědomí nám “that person” otevírá?