Reportáže

Přípravný portrét Mladé dívky

Výstava Přípravný portrét Mladé dívky je upoutávkou, zhuštěným sestřihem momentů, které by mohly v budoucnu vytvořit příběh nově vznikající instituce. Snaží se v omezeném měřítku nastínit některé postoje a přístupy, jak zacházet s uměním v jiném formátu, než je tradiční, v čase a prostoru rozprostřená výstava určená pouze pro kontemplaci nebo racionalizaci.

Prostor kanceláře pro umění byl ponechán v co možná nejpůvodnějším stavu, který se nesnaží překrývat svou historii a původní využití, spíše archeologicky odkrývá a zdůrazňuje zapomenuté vrstvy předchozího života. Prostor je tak prvním z vystavených exponátů. Také jednotlivé aktivity – každodenní pracovní povinnosti zaměstnanců, výstavní činnost, doprovodné a edukační programy a živé události zde nebudou architektonicky odděleny a budou se volně v prostoru prolínat.

Vybraná díla svým charakterem reagují na dřívější využití prostoru jako prodejny textilu a vytvářejí zde jakýsi snový prostor s nejasným určením. Umění zde někdy splývá, jindy doplňuje existující prostředí a má vyvolávat v náhodném kolemjdoucím nahlížejícím přes vitrínu zvědavost a údiv. I z hlediska vystavených děl zde vedle výtvarného umění najdeme módu a design, součástí expozice je próza i odborná literatura k danému tématu. Část vystavených předmětů pochází z edičních řad a je stejně jako knihy volně k prodeji.

Materiální část výstavy poté doplní série událostí, které rozšíří pole výstavy mimo samotný prostor kanceláře, a to v sérii performancí 12. dubna v prostorách bývalého Bauhausu i prostřednictvím reflexí okolního městského prostředí stejně jako konkrétních zásahů do něj.

Název výstavy je odkazem ke knize Hrubý materiál k teorii Mladé dívky, kterou v roce 1999 vydala skupina teoretiků okolo francouzského filosofického časopisu Tiqqun. Postava Mladé dívky je zde popisována jako jeden z nejdůležitějších archetypů a zároveň marketingových mechanismů současné kultury. Mladá dívka je současně souborem morálních a sentimentálních hodnot a postojů oslavovaných ve filmu a hudbě, ale i jejich pevným napojením na komerční strategie kapitálových firem, které využívají asociace mládí a sexuality k tomu, aby propojili sociální postoje s konzumací specifických produktů.

Vystavená díla jsou tak v dalším čtení i určitou materiální výbavou, nutným souborem produktů, které musí po vzoru obrázkových časopisů každá Mladá dívka mít (nebo alespoň znát), protože svoji existenci Mladé dívky stvrzuje právě jen prostřednictvím výběru a spotřeby. V dalším rozměru tak výstava představuje soubor estetických i konceptuálních strategií, kterými se umělci kriticky stavějí k metafoře módy, ale které zároveň vytvářejí určitý kánon současného umění.

Daniela Dostálková Linda Dostálková Michal Novotný

umělciZuzanna Czebatul, Lukáš Hofmann, Ania Shestakova, van Joolen Elisa, Adéla Součková, Jaakko Pallasvuo, Bianca Bondi, Roderick Hietbrink, Aleksandra Ska, Aditya Mandayam, Justin Morin, Natalia LL, S Armstrong Melissa, Anni Puolakka, Martin Kohout, Scheltens & Abbenes
kurátorMichal Novotný
místoPLATO Ostrava
tagy
účinkujícíMichal Novotný
kameraMartin Vronský, Katarína Karafová
zvukMartin Vronský
střihMartin Vronský, Katarína Karafová
interviewKatarína Karafová
překladZuzana Rousová
kategorieReportáže
publikováno11. 12. 2017
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Přípravný portrét Mladé dívky
Marilyn Monroe do života navrací její rozverná dvojnice. Zpomalená arabská hudba, doprovázející obraz, je podle Jiřího Davida „spíše jistý druh schválnosti, taková arabeska, asi jako ten fíkus, či co to je za "Marilyn" nebo jako její naivní pohyby rukou a těla“. Stejně tak může být interpretovaná jako kontrapunkt, ukazující rozpory mezi naším a muslimským pojetím ženy.